Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 10/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek O. proti povinné H. G., zastoupené advokátem, pro 29.171,- Kč s příslušenstvím, o návrhu na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31.5.2005, č.j. -35, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, jíž byl návrh povinné na zastavení exekuce zamítnut. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podmínky pro zastavení exekuce podle nebo h/ , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) dány nejsou. Povinná, jak uvedl, „ani netvrdila“, že by došlo ke splnění vymáhané pohledávky, popřípadě že má jiný majetek, jehož prostřednictvím by mohlo dojít ke splnění uvedené pohledávky jiným způsobem; nařízený způsob exekuce prodejem bytu povinné tedy „nelze za situace, kdy se nenabízí jiný realizovatelný majetek povinné, považovat za zřejmě nevhodný“.

Povinná (zastoupena advokátem) ve včasném dovolání uvedla, že „má za to“, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu je (ve smyslu ustanovení ) „třeba vyřešit otázku, jež má pro posouzení věci zásadní právní význam, a to zda zvolený způsob exekuce není s ohledem na postavení povinné v rozporu sd“. Namítla, že v dané věci byly splněny podmínky pro odklad výkonu rozhodnutí dle , a že dle jejího přesvědčení nařízení exekuce prodejem bytu, jehož tržní hodnota je „cca 900.000,- Kč“ pro pohledávku ve výši „29.071,- Kč“ je zjevně nepřiměřené, přičemž povinná „má reálnou možnost své závazky vůči oprávněnému uhradit jiným způsobem“. Soud měl dle jejího přesvědčení zvolit (jiný) vhodný způsob provedení exekuce (např. postižením sociálních dávek), jenž by „jistě nezpůsobil povinné existenční problémy“.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání coby nepřípustného.

Dovolání vskutku přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce); odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že a 3 zde platí obdobně.

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Proto způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Bezcenné jsou naopak výhrady proti úplnosti nebo správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud rozhodl, ať by byly jinak podřaditelné dovolacímu důvodu podle nebo

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), však v dané věci nejde.

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud - při posuzování otázek, jež ve stadiu rozhodování o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí posuzovat lze - uplatnil právní názory nestandardní resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe; o rozpor s hmotným právem nemůže jít už vůbec, neboť dovolání směřuje do oblasti práva procesního.

Z obsahu spisu se nepodává žádný poznatek o možnosti reálného uspokojení pohledávky oprávněného jiným způsobem. I z argumentace povinné je namístě úsudek, že takový - jiný - exekučně postižitelný majetek objektivně neexistuje. Dovolatelka ve svých podáních (viz č.l. 12 a 25) uvedla, že je nezaměstnaná a pobírá sociální dávky ve výši 2.467,- Kč, a kromě tvrzené leč nijak nedoložené možnosti získání úvěru na úhradu vymáhané pohledávky od společnosti R. B., a.s., je pro ni „naprosto nereálné“ sehnat peníze jiným způsobem. Odvolací soud tedy neměl při zjištěných skutečnostech vyjádřených v odůvodnění jeho rozhodnutí a odpovídajících přiléhavému individuálnímu hodnocení případu důvody, pro které by mohl opodstatněně vycházet z toho, že by nařízený způsob exekuce prodejem bytu povinné byl zřejmě nevhodný, v důsledku čehož nebyl shledán důvod k vyhovění návrhu na zastavení exekuce dle Důvod zastavení exekuce dle pak nebyl povinnou ani tvrzen.

Jestliže tento princip, v soudní praxi zakotvený, odvolací soud svým postupem, při hodnocení odvolání povinné proti usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce (posuzováno z pohledu jeho výsledku), zjevně respektoval, nemůže oponentura proti němu přinést právní závěry, jež by bylo možné pokládat za zásadní, resp. zásadně právně významné (ve smyslu, jenž byl výše vyložen).

Není-li dostupný závěr, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení , odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinné podle , odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (oprávněnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinná na jejich náhradu nemá právo).

V Brně dne 31. května 2006

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu