Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 158/2021-29

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2021 do 7. 5. 2021 a za dobu od 8. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 4.872 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2021 do 7. 5. 2021 a za dobu od 8. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2.400 Kč od 1. 1. 2021 do 7. 5. 2021 a za dobu od 8. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 4.872 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.872 Kč od 1. 1. 2021 do 7. 5. 2021 a za dobu od 8. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 7.272 Kč a zákonného úroku z prodlení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 7.000 Kč na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum. Žalobou je požadována jistina ve výši 7.000 Kč a souhrnný poplatek 272 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci, který má za prokázaný. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, dle které žalovaný v hotovosti čerpal částku 7.000 Kč. Byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 4.870 Kč, celková spatná částka 11.872 Kč. Bylo sjednáno 53 týdenních splátek po 224 Kč, které měly být hrazeny do rukou zástupce poskytovatele úvěru (smlouva o půjčce). Žalovaný uhradil celkem na uvedenou smlouvu částku ve výši 4.600 Kč (tvrzení žalobkyně). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum včetně přílohy k uvedeným smlouvám. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 18. 9. 2018 a dne 25. 6. 2015 (smlouvy včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek).

4. S ohledem na datum uzavření smlouvy v roce 2008 aplikoval soud ustanovení obč. zákoníku č. s tím, že podle cit. zákona smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodné doby věci stejného druhu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti uvedenou půjčku a žalovaný se je zavázal vrátit v určitých týdenních splátkách. S ohledem na obsah smlouvy je zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce.

5. Dále se soud zabýval souhrnným poplatkem vyjádřeným ve smlouvě o půjčce. Soudu je z jeho úřední činnosti a nesporně také z výpisu obchodního rejstříku společnosti právnická osoba známo, že tato společnost je podnikatelkou, přičemž předmětem podnikání je finančnictví, jeho nebankoví část. Za této situace uzavírané smlouvy o půjčce měly pro předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Pokud jde o smlouvu o půjčce, mohou být sjednány úroky. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky pak představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Souhrnný poplatek je, jak vyplývá z jeho názvu a z obsahu smlouvy o půjčce, součtem více různých nároků, a to jednak úroky, náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek, náklady za upomínání a jiné. Soud tento poplatek za hotovostní výběr splátek (tj. náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek), hodnotí jako skrytý úrok, kdy se jeho výše neodvíjí od místa bydliště a tím spojených nákladů za návštěvy u zákazníka, ale od výše půjčené částky. Pokud jde o poplatek za hotovostní osobní výběr splátek, pak náklady na inkaso musí být v případě účastníků se stejným bydlištěm stejné. Je tedy zřejmé, že poplatky za inkaso se odvíjí od výše půjčené částky, ne od výše skutečných nákladů za inkaso týdenní splátky, neboť ta by byla shodná při jakékoliv výši půjčené částky a odvíjela by se spíše od místa bydliště dlužníka a nákladů na dopravu do tohoto místa než od výše půjčené částky. Za této situace předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace ve spojení s  č. nyní , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Poplatek pak dle výše uvedeného nelze přezkoumávat z hlediska přiměřenosti. Tím využila právní předchůdkyně žalobkyně svého postavení a postavení spotřebitele a obešla tak ustanovení , aby nemohlo dojít k přezkoumání výše souhrnného poplatku. Je přitom zřejmé, že souhrnný poplatek se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso. Za této situace předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace ve spojení s  , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Je přitom zřejmé, že souhrnný poplatek se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to skrytým zcela spotřebiteli. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce, hodnotí jako absolutně neplatnou podle pro obcházení zákona.

6. Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy od ostatního obsahu, soud se domnívá s ohledem na ustanovení , s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření nelze oddělit část souhrnného poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci , dále a nález Ústavního soudu , kdy všechna tato rozhodnutí mají za to, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem generování zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o půjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky souhrnného poplatku smlouvy o půjčce neuzavřela. Neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce, nikoliv pouze část týkající se souhrnného poplatku.

7. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná pro obcházení zákona podle , a to v celém rozsahu, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle , kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Na soudu tedy bylo, aby tato plnění zúčtoval. Smlouvou o půjčce poskytla předchůdkyně žalobkyně v hotovosti žalovanému částku 7.000 Kč, přičemž žalovaný na tuto smlouvu o půjčce zaplatil částku 4.600 Kč, kterou soud započetl na jistinu a je tedy povinen vrátit žalobkyni částku 2.400 Kč s úroky z prodlení. Na úroky z prodlení má pak žalobkyně nárok podle č. ve výši dané nařízením vlády č. 343/2013 Sb. v platném znění. Ostatní nároky jsou neplatné a byly soudem zamítnuty.

8. Pokud jde o náklady řízení, postupoval soud podle , když procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).