Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 676/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I.   Dovolání se odmítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. června 2003, č.j. -58, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 16.603,22 Kč s  30% úrokem z  16.603,22 Kč od 18. února 1999 do zaplacení a na nákladech řízení 712,- Kč (výrok I.); co do částky 1.131,68 Kč s 30% úrokem od 18. února 1999 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 22. března 1993 smlouva o běžném účtu podle ustanovení § 708 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Žalovaný z běžného účtu vyčerpal více prostředků, než na něj vložil a nesplnil smluvní povinnost hradit žalobkyni poplatky za vedení účtu a sankční úrok z debetního zůstatku na účtu; žalobkyně má proto právo na zaplacení částky 16.603,22 Kč  včetně sankčního úroku ve výši 30 %.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v  Praze rozsudkem ze dne 6. září 2005, č.j. -92, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 28,- Kč, co do částky 16.575,22 Kč s  30% úrokem z prodlení z částky 16.603,22 Kč od 18. února 1999 do zaplacení žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyní vymáhaná částka není dluhem „z  přečerpání účtu“, nýbrž „je tvořena“  záporným zůstatkem ve výši 28,- Kč představujícím  poplatek za vedení účtu a dalšími položkami - poplatky a úroky z prodlení  za roky 1994 až 1999, kdy již na běžném účtu nebyly zaznamenány žádné operace.  S odkazem na ustanovení § 265 obch. zák. posoudil  uplatněný požadavek jako rozporný s pravidly poctivého obchodního styku a žalobkyni potud  odepřel „soudní ochranu“.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem,  s tím, že podle ustanovení § 709 odst. 2 písm. d) a § 710 odst. 4 obch. zák. má banka právo na úplatu za vedení účtu a je  naopak v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku požadovat,  aby poskytovala  služby zdarma.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení (dále jen „ “) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Z ustanovení vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písmeno a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písmeno b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písmeno c)].

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a  v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se  přitom nepřihlíží.

Dovoláním napadeným rozsudkem byl částečně změněn a částečně potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ze smlouvy o běžném účtu uzavřené podle ustanovení § 708 obch. zák. Přitom závazkový vztah založený smlouvou o běžném účtu je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák.  závazkovým vztahem obchodním a z  procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. důvody  rozhodnutí  uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jelikož dovolání žalobkyně není ve smyslu ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první o. s . ř.), odmítl [ ,   ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému  podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně  23. května 2006

JUDr. Petr  G e m m e l, v. r.

předseda senátu