Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 690/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce České republiky – Ministerstva dopravy České republiky, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, proti žalované D. K., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2004, č.j. -71, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 13. 5. 2002, č.j. -50, vyhověl žalobě žalobce Č. d., státní organizace, a uložil žalovanému povinnost vyklidit do 1 měsíce byt č. 5 o velikosti 1+2, I. kategorie ve 3. podlaží domu v B., a dále mu uložil povinnost uhradit náklady řízení.

Proti tomuto rozhodnutí si podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání.

V průběhu odvolacího řízení došlo k zániku žalobce, Č. d., státní organizace, výmazem z obchodního rejstříku ke dni 7. 4. 2003 a na základě , o akciové společnosti Č. d., státní organizaci S. ž. d. c. a o změně a , vznikla k 1. 1. 2003 mj. akciová společnost Č. d., na níž přešel v zákoně uvedený majetek, závazky a pohledávky. Bytové objekty schválené do privatizace zůstaly ve vlastnictví České republiky a podle ust. s nimi hospodařilo Ministerstvo dopravy. Odvolací soud proto podle ust. rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalobce v tom smyslu, že v řízení bude dále pokračováno se žalobcem Českou republikou-Ministerstvem dopravy České republiky. Toto rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že právě Ministerstvo dopravy České republiky je příslušnou organizační složkou státu, která za stát podle ustanovení vystupuje, a to podle , , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, když nejde o věc, v níž by podle za Českou republiku vystupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Dovoláním ze dne 21. 2. 2005 napadl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových výše uvedené usnesení krajského soudu (to mu bylo doručeno dodatečně dne 22. 11. 2004) v plném rozsahu s tím, že přípustnost dovolání je dána ust. a jako dovolací důvod označil ust. a b)

V odůvodnění dovolání Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zejména uvedl, že napadené usnesení je v rozporu s ust. a s dalšími ustanoveními, neboť v rozporu s nimi byl do postavení žalobce ustanoven stát – Česká republika. Uvedl, že s majetkem státu, kterého se týká dané soudní řízení, hospodaří od 1. 7. 2004 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, a nikoli Ministerstvo dopravy ČR ( a , ve znění ). Podle , o státním podniku, podnik vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku státu a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu, včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. Podle ust. přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník. Z výše uvedených ustanovení pak dovolatel dovozuje, že jediným subjektem, který měl ke dni vydání napadeného usnesení způsobilost být účastníkem řízení jako žalobce, je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Žalovaný – L. K. – ztratil v průběhu odvolacího řízení ve věci samé a v dovolacím řízení, v němž bylo řešeno procesní nástupnictví na straně žalobce dle ust. , způsobilost být účastníkem řízení, neboť dne 26. 11. 2005 zemřel. Podle usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 15. 3. 2006, č.j. -32, nabyla dědictví D. K., bytem B.

Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 16. 5. 2006 č.j. -107 rozhodl podle tak, že v řízení bude pokračováno jako s žalovanou s D. K.

Nejvyšší soud České republiky posoudil dovolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a nejprve se zabýval tím, zda bylo podáno oprávněnou osobou.

Podle může účastník podat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a to do dvou měsíců od jeho doručení.

Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že oprávnění podat dovolání přísluší zásadně účastníku původního řízení; v případě rozhodnutí o procesním nástupci účastníka podle ust. je to především ten, s nímž bude v řízení pokračováno.

V posuzovaném případě je z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2004, č.j. -71, zřejmé, že původním účastníkem řízení (žalobcem) byly Č. d., státní organizace, a jejich procesním nástupcem měla být podle uvedeného rozhodnutí Česká republika-Ministerstvo dopravy České republiky.

Ze spisu, popř. z právního předpisu, zejména ze nevyplývá, že by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových byl účastníkem předmětného řízení, popř. že by byl oprávněn do tohoto řízení vstoupit ( ), popř. že by byl oprávněným účastníkem řízení zmocněn k podání dovolání. Taktéž nelze přisvědčit tomu, že by se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových stal účastníkem tohoto řízení na základě přípisu Krajského soudu ze dne 18. 11. 2004, v jehož příloze mu bylo zasláno též usnesení tohoto soudu ze dne 1. 7. 2004, č.j. -71.

Dovolací soud proto s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl o dovolání podle ust. věty první v návaznosti na ust. tak, že dovolání odmítl, neboť bylo podáno neoprávněnou osobou.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. května 2006

JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.

předseda senátu