Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 483/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-67

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2003, č. j. – 17, kterým tento soud zamítl žalobu, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni 161.750 kusů zaknihovaných akcií ISIN CZ 0005081455 o nominální hodnotě 1.000,- Kč emitenta M. P.

V odůvodnění rozsudku odvolací soud především uvedl, že námitka žalobkyně, že postupem soudu prvního stupně jí byla odňata možnost jednat před soudem, není důvodná, neboť jí byla obsílka na jednání, nařízené na dne 15. prosince 2003, doručena již 6. listopadu 2003. Přípisem ze dne 4. prosince 2003, doručeným soudu osobně téhož dne, jednatel žalobkyně požádal o odročení jednání, s tím že ustanovený zástupce žalobkyně „převzal“ zastoupení teprve před krátkým časem a vzhledem ke složitosti případu není schopen se se spisovým materiálem plně seznámit. Ze spisu však, jak zjistily soudy obou stupňů, právní zastoupení žalobkyně doloženo nebylo. Dále jednatel v žádosti o odročení uvedl, že je pracovně zaneprázdněn. Opožděnou omluvu, doručenou soudu dne 17. prosince 2003, z jednání konaného dne 15. prosince 2003, kde jako důvod byla uvedena kalamitní situace, za řádnou soud prvního stupně nepřijal.

Odvolací soud se dále přiklonil k závěru soudu prvního stupně o tom, že v daném případě je možno žalovat na plnění; není tudíž ve smyslu ustanovení (dále jen „“) dán naléhavý právní zájem na určení a žalobě není možno vyhovět rovněž proto, protože žalovaná není pasivně legitimována.

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v tom, že pokud byly akcie v majetku úpadkyně - žalované Č. a. s., pak měl být žalován správce konkursní podstaty, a že vzhledem k tomu, že ze zprávy správce konkursní podstaty bylo zjištěno, že již v roce 1999 byly převedeny na jinou společnost (A. h.), nestaly se akcie součástí konkursní podstaty, když konkurs byl prohlášen až dne 30. července 2001. Odvolací soud přitakal dále závěru soudu prvního stupně v tom, že i kdyby na majetek žalované nebyl prohlášen konkurs, bylo by třeba žalobu na vydání akcií zamítnout, neboť akcie již byly převedeny na jinou společnost.

K návrhu žalobkyně, která v odvolání mění žalobní petit tak, že se domáhá vydání předmětných akcií, odvolací soud uzavřel, že dle ustanovení v odvolacím řízení nový nárok uplatnit nelze.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Z jeho odůvodnění vyplývá, že se co do jeho přípustnosti dovolává ustanovení písm c) a odst. 3

Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu, že soud prvního stupně nepochybil, když nezohlednil žalobkyní předloženou žádost o odročení řízení, a dále dodatečnou omluvu z jednání nařízeného na den 15. prosince 2003, zaslanou týž den poštou, odůvodněnou kalamitní situací nastalou toho dne na P. Tvrdí, že řízení je z toho důvodu postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. uplatňuje dovolací důvod dle

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

Dovolání tedy může být - ve smyslu citovaného ustanovení - přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z ustanovení vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam pouze tehdy, je-li v něm řešena právní otázka, která má zásadní právní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu - srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., . Komentář. II. díl. 6. vydání. s. 1047). V projednávané věci dovolací soud takovou právní otázku neshledal.

Námitka dovolatelky opírající se o ustanovení nemůže založit přípustnost dovolání. Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, pak může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Odtud se uzavírá, že dovolání není podle přípustné. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení větu první, , a o skutečnost, že ostatním účastníkům v souvislosti s dovolacím řízením náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu