Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 614/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného Magistrátu města P., proti povinnému P. S., o nařízení exekuce, pro 40.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání oprávněného a soudního exekutora JUDr. L. N. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. listopadu 2005, č. j. -21, takto :

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím zrušil usnesení soudu prvního stupně, kterým byla nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen určený soudní exekutor a řízení zastavil. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech exekučního řízení tak, že žádný z účastníků řízení nemá na jejich náhradu právo a JUDr. L. N., soudnímu exekutorovi se sídlem v P., právo na náhradu nákladů exekuce nepřiznal. Je toho názoru, že z platné právní úpravy neplyne Magistrátu města P., jakožto orgánu územní samosprávné jednotky, oprávnění stát se účastníkem řízení pro případ vymáhání pokut uložených v přestupkovém řízení. Pokutu podle přestupkového rozhodnutí sice může vymáhat orgán obce, ale pokud již orgán obce přikročí k vymáhání cestou výkonu rozhodnutí, má se tak stát jménem obce. Co do nákladů exekučního řízení odvolací soud uzavřel, že nelze navrhovateli pro jeho nezpůsobilost být účastníkem řízení uložit povinnost k náhradě nákladů řízení a nákladů exekuce.

Exekutor v dovolání proti výroku o nákladech exekučního řízení, namítl, že pokud byl exekutor pověřen provedením exekuce, vzniká mu nárok na úplatu, za niž tuto činnost provozuje.

Oprávněný v dovolání namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ , ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „“)]. Je toho názoru, že Magistrát města P. má způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení , věty za středníkem , zejména pak s poukazem na ustanovení , o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „“).

Dovolání exekutora do nákladové části napadeného rozhodnutí není podle ustanovení , a přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení , neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2005, pod poř. č. 70). Dovolacímu soudu proto nezbylo, nežli jeho dovolání postupem předpokládaným a odmítnout.

Dovolání oprávněného je přípustné ( ), jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soud prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno ( ), a je také i důvodné.

Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich konkrétního vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné – jako v projednávaném případě – přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Protože uvedené vady namítány nebyly a ze spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení závěru odvolacího soudu o nedostatku způsobilosti Magistrátu města P. být účastníkem vykonávacího (exekučního) řízení.

S odvolacím soudem nutno souhlasit, že podá-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí osoba, jež není způsobilým účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který je svojí povahou neodstranitelný; k tomuto nedostatku je povinen soud kdykoliv za řízení přihlédnout, a jeho důsledkem (ve stadiu řízení o nařízení výkonu) je, že řízení zastaví (, ).

Odvolací soud vycházel správně i z ustanovení , podle něhož způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Podle téhož ustanovení (část věty za středníkem) tuto způsobilost má však i ten, komu ji zákon přiznává.

Při projednávání přestupků (z něhož vychází vykonávané exekuční tituly) se postupuje podle , o přestupcích, ve znění účinném v době rozhodování odvolacího soudu (dále jen zákon „č. “), a to podle jeho části třetí, označené „Řízení o přestupcích“; k projednání jsou povolány – mimo jiné – obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí ( a uvedeného zákona).

Podle ustanovení platí, že není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení a uvedeného zákona ve znění účinném do 31. prosince 2005 stanovil, že správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení postupuje při výkonu těchto rozhodnutí podle zákona o správě daní a poplatků (nyní srov. a 106 odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Podle ustanovení , ve znění účinném k okamžiku rozhodování odvolacího soudu, upravuje tento zákon správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů, a státních fondů České republiky. Správou daně se podle rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Za správce daně zákon pokládá () územní finanční orgány a další správní a jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní. Je-li zvláštním zákonem správci daně svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v odst. 1 a jsou-li tyto příjmy odváděny do rozpočtu republiky, do územních rozpočtů a fondů, postupuje se při jejich placení i vymáhání podle části šesté uvedeného zákona, s výjimkou ustanovení až 6, až 69, a 72. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytné ( zákona). Podle věty druhé uvedeného zákona má správce daně způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech správy daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost. Tuto způsobilost má tedy i tehdy, když sám – je-li jím jako v daném případě orgán obce – způsobilost mít práva a povinnosti nemá (obdobně srov. R 56/2000 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. ).

Právní názor odvolacího soudu, který uplatnil při svém rozhodování, tedy správný není, a dovolací důvod podle oprávněný uplatnil právem.

Dovoláním napadené rozhodnutí proto Nejvyšší soud zrušil a odvolacímu soudu věc vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, 3 o.s.ř).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný ( věta první za středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v poměrech hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. května 2006

JUDr. František I š t v á n e k , v.r.

předseda senátu