Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2895/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 15. 12. 2004, č.j. -16, jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 3. 1. 2000, č.j. -55, ve spojení s rozsudkem krajského soudu ze dne 30. 1. 2001, č.j. -72, a s usnesením téhož soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. , výkon rozhodnutí vyklizením. Odvolací soud dospěl k závěru, že nabízené náhradní ubytování umožňuje uspokojování základních potřeb povinného na úrovni respektující jeho lidskou důstojnost. Národnost jiných osob bydlících v ubytovně nelze zkoumat. Tvrzení povinného o rušení nočního klidu nebylo prokázáno; z pouhé skutečnosti, že zavírací doba restaurace v přízemí domu je ve 23 hodin, na hlučnost prostředí usuzovat nelze. Dcera povinného se již dříve odstěhovala s matkou do jiného bytu, a proto vhodnost nabízené náhrady ve vztahu k ní nebylo nutno zkoumat. Rozhodl-li soud prvního stupně bez slyšení povinného, postupoval v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení – namítá povinný, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( , odst. 3 ). Je přesvědčen, že soud ke zjištění skutkového stavu neprovedl i jiné než navrhované důkazy ( ), když náhradní ubytování považoval za zajištěné, aniž zkoumal, zda smlouva o ubytování byla v jeho prospěch uzavřena a jaké náklady by mu s bytovou náhradou vznikly. Ve smlouvě předložené povinnému dne 20. 9. 2005 není řešena délka bydlení, a proto není pravdivé tvrzení oprávněného, že ubytování bude zajištěno na dobu neurčitou; soud se s tímto tvrzením spokojil, aniž je předloženou smlouvou ověřil. Smlouva navíc neřeší výpovědní dobu a nemá vůbec charakter nájemní smlouvy. Soud neposuzoval ubytování z hlediska přiměřenosti nákladů a nezajímal se ani o sociální a majetkové poměry povinného; přitom náklady na ubytování by značně převýšily finanční možnosti povinného a vedly by k jeho vystěhování. Námitka povinného ohledně nevhodnosti zajištěné bytové náhrady pro jeho dceru nebyla neoprávněná, neboť její matka dne 17. 8. 2005 zemřela a dceru dostal do péče dovolatel. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005, neboť – jak se podává z odůvodnění napadeného usnesení – odvolací řízení bylo provedeno podle procesních předpisů účinných do tohoto dne (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu zřetelně nepřednesl, a ani hodnocením námitek vznesených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek rozhodných pro nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením (vykonatelnost exekučního titulu a zajištění náhradního ubytování) uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Námitkou, že odvolací soud neprovedl i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než které byly účastníky navrhovány, zejména že nezjišťoval, zda smlouva o ubytování byla již ve prospěch povinného uzavřena, a neprověřil pravdivost tvrzení oprávněného, že náhradní ubytování bude zajištěno na dobu neurčitou, uplatňuje dovolatel dovolací důvod uvedený v , který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle ( ) být nemůže. Totéž platí o dovolatelem ohlášeném dovolacím důvodu podle Pro úplnost dovolací soud dodává, že případné nezajištění exekučním titulem stanovené bytové náhrady zjištěné po nařízení výkonu rozhodnutí nebo při jeho provádění vede k jeho zastavení ( ).

Námitkami týkajícími se smlouvy ze dne 20. 9. 2005 se v dovolacím řízení nelze zabývat, neboť tato smlouva byla sepsána až po rozhodnutí odvolacího soudu, a proto její případné vady v dovolání nelze uplatnit ( ); odvolací soud ostatně ve svém rozhodnutí nevycházel z této smlouvy, nýbrž ze smlouvy ze dne 25. 10. 2004. Totéž platí o námitce, že dcera dovolatele byla po smrti její matky (17. 8. 2005) svěřena do péče dovolateli. Nelze přihlížet ani k námitce nepřiměřené nákladnosti nabízeného náhradního ubytování, neboť i tato námitka byla v rozporu s vznesena až v dovolání.

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , odst. 5, věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, a 146 odst. 3 (oprávněnému v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinný na ně nemá právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu