Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 176/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinného. Dle názoru odvolacího soudu byly splněny veškeré předpoklady pro nařízení předmětného výkonu rozhodnutí, neboť byl podán řádný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, exekuční titul je po formální a materiální stránce vykonatelný, navrhovaný rozsah výkonu rozhodnutí nepřekračuje rozsah přiznaný exekučním titulem, přičemž zvolený způsob výkonu rozhodnutí odpovídá povaze přiznaného práva. Odvolací soud uzavřel, že odvolací námitky povinného směřující k vadám nalézacího řízení a k okolnostem jeho osobních poměrů, nejsou proto z hlediska podmínek nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné.

Povinný ve včasném dovolání namítl, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ , ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „“)], když nezohlednil, že vykonávané rozhodnutí bylo napadeno návrhem na obnovu řízení. Dále namítá, že odvolací soud nikterak nezohlednil jím podaný návrh na odklad výkonu rozhodnutí do doby, než bude rozhodnuto o povolení obnovy řízení a ani nerozhodl (stejně jako soud prvního stupně) o návrhu na přerušení řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).

Z uvedeného plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu – k založení přípustnosti dovolání – toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Z uvedeného proto plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v (i kdyby existovaly), jsou naopak – pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání –bezcenné.

Hodnocením námitek, jež dovolatel v dovolání vznesl, k závěru, že v daném případě jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, dospět nelze. Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud – při posuzování otázek, jež ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí posuzovat lze – uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe, když povinný – jak se podává z obsahu dovolání – ve skutečnosti ani nenamítá, že odvolací soud vystavěl své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení těch otázek, které jsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí relevantní.

Obecným předpokladem pro nařízení výkonu rozhodnutí je existence vykonatelného rozhodnutí (jiného titulu) jako podkladu tohoto výkonu, vydaného k tomu oprávněným orgánem, které má potřebnou formu a obsah a které ukládá určitému subjektu povinnost něco plnit. Před nařízením výkonu rozhodnutí se soud zabývá mimo jiné i tím, zda je rozhodnutí (jiný titul) z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelné, a to jak formálně – tj. z pohledu právního předpisu upravujícího řízení, ve kterém bylo vydáno, tak i materiálně – tj. z hlediska obsahových náležitostí, jež reflektují určitost, srozumitelnost a přesnost v označení subjektů práv a povinností, včetně vyjádření uložené povinnosti, jež se má vykonat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2003, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 4/2003, pod poř. č. 65). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že veškeré tyto předpoklady odvolací soud při svém rozhodování zohlednil.

Nejvyšší soud v mnoha svých rozhodnutích (např. usnesení ze dne 25. května 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod poř. č. 123, nebo usnesení ze dne 29. května 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/2002 pod poř. č. 105) vysvětlil, že okolnost, že soudní řízení, jež předcházelo vydání k výkonu navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového rozhodnutí; jinak řečeno, případné vady řízení nalézacího se do řízení o výkon rozhodnutí nepřenášejí. Pokud dovolatel ve svém podání poukazuje na povinnost soudu rozhodujícího v rámci nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) zohlednit skutečnost pojící se k podání žaloby na obnovu řízení (popř. žaloby pro zmatečnost), je tento závěr – při nenaplnění předpokladů daných a a se zohledněním výše uvedených relevantních východisek pro nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) – nesprávným. Skutečnost, že účastník řízení (v tomto případě povinný) napadl vykonávané rozhodnutí mimořádným opravným prostředkem, není – bez dalšího – při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí takto napadeného exekučního titulu významná. Nad rámec právě uvedeného dovolací soud uvádí, že pokud soud rozhodující o žalobě na obnovu řízení (popř. o žalobě pro zmatečnost – zejména se zohledněním ) bude považovat za pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno a nařídí odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci ( ), odloží exekuční soud provedení již nařízené exekuce až do doby pravomocného skončení řízení o obnově nebo o žalobě pro zmatečnost (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. . Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 1027). Pro žalobu na obnovu řízení dále podle ustanovení platí, že povolením obnovy řízení se vykonatelnost napadeného rozhodnutí odkládá ze zákona, bez toho, že by tak bylo třeba vyslovit.

Co do dalších námitek dovolatel zcela přehlíží zákonnou úpravu zakotvenou v ustanovení věta první , podle které nelze při výkonu rozhodnutí přerušit řízení z důvodů zakotvených v části třetí Důvodem této konstrukce je skutečnost, že účel sledovaný přerušením nalézacího řízení lze v rámci vykonávacího řízení dosáhnout odkladem provedení výkonu rozhodnutí podle ustanovení Pokud dovolatel současně spojil se svým odvoláním do nařízeného výkonu rozhodnutí také návrh na odklad výkonu rozhodnutí, pak o tomto nepřísluší z hlediska funkční příslušnosti věcně rozhodovat soudu odvolacímu, ale toliko soudu prvostupňovému, čemuž také z logiky věci odpovídá dovolatelem označovaná část odůvodnění napadeného rozhodnutí, kterým odvolací soud tuto skutečnost připomíná. Ostatně výtky směřující do namítané nečinnosti odvolacího soudu při rozhodování o odkladu provedení výkonu rozhodnutí dle jsou pak v dané procesní fázi – rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí – bezpředmětné.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), zde nejde; rozpor s hmotným právem ( ) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatele vycházejí z práva procesního.

Platí tedy jednak, že odvolací soud uplatnil v dané věci právní názory v soudní praxi ustálené a nepochybné, jednak že dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu vystavil kritice, již v daném dovolacím řízení zohlednit nelze.

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle písm c/, odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinného podle , odmítl.

Dovolání povinného bylo odmítnuto, oprávněné, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. , 224 odst. 1 a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. dubna 2006

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu