Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 To 32/2006

Z o d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením rozhodl Krajský soud Českých Budějovicích jako soud odvolací tak, že podle ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř., § 31 odst. 1 tr. ř. předseda senátu JUDr. J. Š. a soudci JUDr. S. C. a JUDr. A. K. nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obžalovaného Ing. M. Č., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. . Své rozhodnutí odůvodnil tím, že námitku podjatosti vznesenou obžalovaným Ing. M. Č. spolu s podaným odvoláním neshledal opodstatněnou, neboť není dán žádný důvod pro vyloučení předsedy senátu nebo soudce z vykonávání úkonů trestního řízení, jak jsou uvedeny v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř.

Proti usnesení podal obžalovaný Ing. M. Č. ihned po jeho vyhlášení stížnost, ve které opakuje důvody, které ho vedly k podání námitky podjatosti, a to, že předseda senátu soudu I. stupně působí od 1. 1. 2006 u Krajského soudu v Českých Budějovicích jako u soudu II. stupně a je zařazen přímo do senátu 23 To, který tuto trestní věc projednává. Má proto zato, že všichni soudci tohoto senátu jsou pro poměr k tomuto soudci z projednávání této věci vyloučeni. Závěrem navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení zrušil a aby sám ve věci znovu ve smyslu § 30 a § 31 tr. ř. rozhodl o vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení.

Rozhodnutí krajského soudu je správné a vrchní soud se zcela ztotožňuje s jeho závěrem, že zákonné podmínky pro vyloučení předsedy senátu a soudců – členů senátu, kterému byla věc přidělena v rámci rozvrhu práce, dány nejsou. Pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody, uvedené v § 30 tr. ř. Ty mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, nebo k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení.

Tak tomu ovšem v posuzovaném případě není. Obžalovaný Ing. M. Č. ve vznesené námitce a v podané stížnosti dovozuje podjatost všech členů senátu 23 To toliko ze skutečnosti, že ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako k soudu II. stupně a podle rozvrhu práce konkrétně do tohoto senátu byl dočasně přidělen a zařazen soudce, který v jeho věci rozhodoval jako předseda senátu soudu I. stupně. To však zákon bez dalšího za důvod k vyloučení soudce nepovažuje. Na tom nemůže nic změnit ani subjektivní, ničím nepodložená obava obžalovaného, že soudci senátu 23 To v důsledku toho budou při svém rozhodování o jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu I. stupně ovlivněni. Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže totiž vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu prvního stupně. Nejde o poměr nyní rozhodujících soudců k věci nebo osobám či orgánům činným v trestním řízení, který předpokládá ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velmi blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci. Vztah tohoto druhu mezi předsedou senátu JUDr. J. Š. a soudci JUDr. S. C. a JUDr. A. K. na straně jedné a soudcem JUDr. D. P., Ph.D., který ve věci rozhodoval jako předseda senátu Okresního soudu v Českých Budějovicích na straně druhé, z rozhodnutí krajského soudu, ze spisu ani z námitek obžalovaného nevyplývá.

V této souvislosti Vrchní soud v Praze připomíná, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v , 2 a 3 tr. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d), přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Tak, jak ji zákon stanovil, je zásadně dána, a proto lze vyloučit soudce z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které vzbuzují reálnou pochybnost o jeho možnosti rozhodnout o ní nestranně.

Ze všech výše uvedených důvodů proto Vrchní soud v Praze stížnost obžalovaného Ing. M. Č. podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.