Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2272/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 15. 9. 2004, č.j. -4, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí k vymožení dlužného výživného za období od 1. 8. 2000 do 31. 8. 2004 v částce 39.500,- Kč a běžného výživného pro období od 1. 9. 2004 nadále částkou 2.500,- Kč měsíčně a povinného zavázal k náhradě nákladů výkonu v částce 16.425,- Kč (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V dovolání, jehož rozsah sice ohlašuje slovy „do výroku I. napadeného usnesení“, jež však, posuzováno podle obsahu dovolání, směřuje výlučně proti té části I. výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno ve výroku o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, povinný namítá nesprávné právní posouzení výslovně pouze „ve vztahu k nákladům řízení“. Podle jeho názoru totiž měla být i náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně stanovena – jak ostatně s poukazem na to, že by šlo o nepřiměřenou tvrdost ve smyslu ustanovení věty za středníkem , rozhodl krajský soud o náhradě nákladů řízení odvolacího – nikoli podle , nýbrž podle Výtku nesprávného právního posouzení náhrady nákladů výkonu povinný odůvodnil „přesvědčením, že v řízení před soudem prvního stupně nebyla situace jiná“ (než v řízení odvolacím, jehož náklady, jak uvádí krajský soud, byly s ohledem na „jednoduchou povahu tohoto řízení, jakož i míru náročnosti právního zastoupení v něm“ stanoveny podle předpisu o mimosmluvní odměně).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku – tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež ostatně ani není rozhodnutím měnícím či potvrzujícím) – srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, pod poř. č. 88, ročník 2002.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Ustanovení , a přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998 pod poř. č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11/1997 pod poř. č. 88).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( , věta první, ), dovolání podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, povinný tedy právo na náhradu dovolacího řízení nemá, oprávněnému, jenž by jinak na náhradu nákladů tohoto řízení právo měl, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; takové procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. dubna 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu