Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 36/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V řízení o ochranu osobnosti vznesl žalovaný v rámci odvolacího řízení námitku podjatosti soudkyň senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř. Uvedl, že tento senát opakovaně v této věci rozhodoval v neprospěch žalovaného, když rozsudkem ze dne 17. 6. 2003, č.j. -99 rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil a částečně potvrdil, přičemž porušil při svém rozhodnutí zásadu dvojinstančnosti a řízení tak bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dle názoru žalovaného bylo toto rozhodnutí odvolacího soudu správně zrušeno rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 6. 2004, č.j. -119, avšak v rámci opětovného projednání věci tentýž senát Vrchního soudu v Praze opět svým rozhodnutím vyšel vstříc žalobcům a porušil zásadu rovnosti účastníků. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud ČR rozhodl ve smyslu o vyloučení uvedených soudců a věc dle přikázal jinému senátu Vrchního soudu v Praze, popř. věc předložil k rozhodnutí podle

Soudkyně JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř., které podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají projednat a rozhodnout v této věci, se k námitce podjatosti vyjádřily tak, že účastníky ani jejich zástupce neznají, nemají k nim ani k věci žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly být důvodem pro jejich vyloučení.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení věty první účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Z vyjádření soudců, kteří podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají rozhodnout o věci samé, nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Jak vyplývá z návrhu žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s rozhodováním soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, není okolností, která by zakládala důvod k jeho vyloučení, jak ostatně zákon výslovně stanoví ( ). Ve vztahu k jmenovaným soudkyním Vrchního soudu v Praze nebyly uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by zakládaly zákonný důvod k jejich vyloučení z rozhodování, a žádné takové okolnosti se nepodávají ani z obsahu spisu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zde nejsou zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ust. , bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. dubna 2006

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu