Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1423/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-122

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení (dále jen „“) - vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila L. L. (dále jen „společnost“).

Odvolací soud dospěl k závěru, že v průběhu odvolacího řízení (dne 4. srpna 2003) byla mezi žalobkyní a společností uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, přičemž společnost se vstupem do řízení vyslovila souhlas.

Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná - odkazujíc na ustanovení - dovolání, v němž namítá, že jí postoupení pohledávky nebylo oznámeno ani prokázáno, v důsledku čehož „se ocitla v právní nejistotě, kdo je oprávněným subjektem a nemohla se tak ani s předmětným závazkem řádně vypořádat“. Současně zdůrazňuje, že „v mezidobí“ část pohledávky uhradila přímo žalobkyni. Vstup postupníka do řízení „co se týče celé původní výše pohledávky“ proto považuje za nepřípustný a poškozující její práva.

Proto dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a „věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení“.

Dovolání je přípustné podle ustanovení ; je však zjevně bezdůvodné.

Podle ustanovení , má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Nejvyšší soud již v usneseních uveřejněných pod čísly 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvod se odchýlit ani v této věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), podle kterého při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo ( ), soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod práva, o něž v řízení jde. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě, zda podle označené právní skutečnosti toto právo přešlo na jiného, se přitom nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení , ale již posouzení věci samé. Z týchž důvodů se nezabývá ani otázkou, zda smlouva o postoupení pohledávky je platným právním úkonem.

Dovolatelka prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu, kterým je dovolací soud ve smyslu ustanovení věty první vázán, splnění žádného z výše uvedených předpokladů, jimiž ustanovení podmiňuje vyhovění návrhu žalobce na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka, nezpochybnila.

Jelikož se z obsahu spisu nepodává ani existence vad, k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( věta druhá ), Nejvyšší soud dovolání jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. března 2006

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu