Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1648/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-311

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně A. P., proti žalovaným 1) B . – S., 2) E. – A., 3) L. Š. a 4) Ing. I. V., o zaplacení částky 3,391.762,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání čtvrtého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. července 2005, č.j. -282, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. července 2005, č.j. -282, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. října 2004, č.j. -254, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. září 1998, č.j. 1 Sm 334/98-16, vůči čtvrtému žalovanému (výrok I.), čtvrtému žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 82.700,- Kč (výrok II.) a České republice částku 12.013,- Kč (výrok II.).

Proti tomuto rozsudku podal čtvrtý žalovaný odvolání, dožaduje se jeho zrušení.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. července 2005, č.j. -282, odkazuje na ustanovení (dále jen „“), k návrhu žalobkyně připustil, aby do řízení na její místo vstoupila A. E. (dále jen „společnost“).

Odvolací soud akcentoval, že v průběhu odvolacího řízení podáním datovaným 16. června 2005, doručeným odvolacímu soudu 14. července 2005, žalobkyně oznámila, že došlo k postoupení žalované pohledávky společnosti, která se vstupem do řízení vyslovila souhlas. Současně odvolací soud „z úředního záznamu“ zjistil, že dne 1. června 2005 se k soudu prvního stupně dostavila zástupkyně žalobkyně, která převedla směnku rubopisem na společnost a současně originál směnky předala zástupci společnosti. Maje za splněné všechny podmínky vyžadované ustanovením , odvolací soud návrhu žalobkyně na vstup nabyvatelky práva do řízení s poukazem na ustanovení vyhověl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal čtvrtý žalovaný dovolání, namítaje, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Dovolatel zdůrazňuje, že v prvním stupni věc projednával a rozhodoval Mgr. J. Z.; jmenovaný byl rovněž členem senátu, který v průběhu odvolacího řízení rozhodl o návrhu žalobkyně podle ustanovení Cituje ustanovení dovolatel vyjadřuje přesvědčení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce.

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné odmítl, považujíc výhrady dovolatele za účelové. Přitom žalobkyně zdůrazňuje, že odvolací soud, pokud rozhodoval o návrhu podle ustanovení , projednal a rozhodl „skutkově jinou věc“, než která byla rozhodována Mgr. Zavázalem jako samosoudcem v řízení před soudem prvního stupně.

Společnost ve vyjádření k dovolání sdělila, že se k výhradě dovolatele nemůže vyjádřit, když jí není známo, zda Mgr. J. Z. (samosoudce rozhodující v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ) a Mgr. Jiří Zavázal (soudce rozhodující jako člen senátu v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. ) jsou totožné osoby.

Dovolání žalovaného je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudů vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných sporech (odstavec ).

Z obsahu spisu je zřejmé, že věc v řízení před soudem prvního stupně jako samosoudce projednal a rozhodl Mgr. J. Z., který byl rovněž členem senátu odvolacího soudu, jenž vydal dovoláním napadené rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka.

Nejvyšší soud tak nemá žádné pochybnosti, že Mgr. J. Z. byl ve smyslu ustanovení věty první vyloučen z projednání a rozhodnutí věci v odvolacím řízení; potud shledává neakceptovatelným právní názor žalobkyně, že odvolací soud projednal a rozhodl „skutkově jinou věc“. Soudce, který věc projednal nebo rozhodl v prvním stupni, je totiž bez dalšího vyloučen „u soudu vyššího stupně“, přičemž je nevýznamné, zda soud vyššího stupně projednává odvolání nebo rozhoduje ve věci samé, popř. zda v průběhu odvolacího řízení vydává jiná rozhodnutí, která rozhodnutími ve věci samé nejsou.

Jelikož to, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, je vadou, k jejíž existenci dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( věta druhá ), a ostatně dovolatel na tuto vadu v dovolání výslovně upozornil, Nevyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení části věty za středníkem zrušil a věc vrátil odvolacímu soud k dalšímu řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. března 2006

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu