Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1901/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně E. T., zastoupené advokátkou, proti žalovanému J. F., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 34.245,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2005, č. j. -143, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 14. 10. 2004, č. j. -105, kterým byla zamítnuta žaloba, aby bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni částku 34.245,60 Kč, společně s úrokem z prodlení, z titulu náhrady škody podle a souvisejících ustanovení . Žalobkyně byla zavázána k náhradě nákladů, jež vznikly protistraně v odvolacím řízení.

Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil závazky, vyplývající ze smlouvy o nájmu nebytových prostor, uzavřené mezi účastníky dne 11. 1. 2002. Porušení povinností žalovaného spatřovala žalobkyně v nevytápění pronajatých prostor a odstranění stolů a židlí z předzahrádky před pronajatým objektem. Odvolací soud však, stejně jako soud prvního stupně, nepovažoval tvrzení žalobkyně za smluvně podložená a ani v obecné rovině nedovodil, že by měl žalovaný odpovídat za škodu v intencích tvrzení žalobkyně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž přičetla napadenému rozsudku zásadní právní význam a vytkla odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci. Popsala podrobně, ze svého pohledu, relevantní skutkový a právní stav a žádala, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se prostřednictvím advokáta k podanému dovolání vyjádřil tak, že žádal jeho odmítnutí.

Dovolání bylo podáno včas a prostřednictvím advokátky. Případné posouzení dovolacích důvodů však bylo závislé na závěru o přípustnosti dovolání ve smyslu , odst. 3

Dovolání není přípustné.

Ze znění dovolání je zřejmé, že dovolatelka ignorovala mimořádnost dovolacího přezkumu – zejména při shodě rozsudků obou nižších instancí -, a počínala si tak, jakoby byl Nejvyšší soud jen dalším soudním stupněm, provádějícím řádnou a úplnou přezkumnou činnost. Z obsahu dovolání není patrno, a žalobkyně to ani netvrdí, že by měl napadený rozsudek judikatorní přesah. Pokud jde o správnost hmotněprávního posouzení věci odvolacím soudem, pak dovolací soud neshledává v tomto směru pochybení; především však konstatuje, že v dovolání chybí jasně a určitě vymezená právní otázka, kterou snad měl – v intencích – odvolací soud nesprávně vyřešit. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již konstantně vymezení takové otázky po dovolateli požaduje.

Dovolací soud proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl ( věta první, ).

Úspěšné protistraně náleželo podle a právo na náhradu nákladů řízení. Ty vznikly podáním vyjádření k dovolání, tedy za jeden úkon právního zástupce ve výchozí sazbě 9.640,- Kč ( ). Tuto částku však bylo nutno, vzhledem k odmítnutí dovolání a jedinému úkonu v řízení (, , cit. vyhl.), krátit dvakrát o polovinu, takže výsledek tu činil 2.410,- Kč. K němu bylo třeba přičíst 75,- Kč režijního paušálu – tj. celkem 2.485,- Kč – a dále 19% DPH, takže konečná částka nákladů řízení představovala shora přiznaných 2.960,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. března 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu