Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1641/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení, se sídlem v O., proti povinnému J. K., za účasti M. K., zastoupené advokátkou, zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech pro částku 288.267,- Kč, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání M. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 1. 2005, č. j. -24, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 22. 10. 2004, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí.

V dovolání (závěr o jehož přípustnosti odůvodnila pouze odkazem na ustanovení odst. písm. c/ , aniž však vysvětlila, v čem by měl spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí) bývalá manželka povinného „nesouhlasí“ se zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech s odůvodněním, že ty již nejsou ve společném jmění jí a povinného, nýbrž – v důsledku marného uplynutí tříleté lhůty podle – v jejich podílovém spoluvlastnictví.

Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolací soud se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení , je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Dovolatelka však nevysvětlila, v čem by měl spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a proto argumenty ve prospěch názoru, že podmínky stanovené v , odst. 3 jsou v daném případě splněny, dovolacímu soudu nepřednesla; hodnocením samotných námitek vznesených v dovolání k závěru o splnění těchto podmínek dospět nelze.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde.

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Ta je jednotná v tom směru, že samotná okolnost, že nemovitost, jež má být postižena exekucí, je v podílovém spoluvlastnictví, důvodem k zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí není, a že jediným právním instrumentem spoluvlastníka k uplatnění jeho práv ke spoluvlastnickému podílu je excindační žaloba. Bude tedy na dovolatelce, aby takovouto vylučovací žalobu (v řízení podle části třetí /dále též jen „“/, během něhož exekuční soud zpravidla provedení výkonu rozhodnutí podle odloží) podala. V tomto nalézacím řízení bude – na rozdíl od řízení exekučního, v němž neprobíhá dokazování v pravém slova smyslu, nýbrž pouhé osvědčování veřejnými listinami ( ) – provedeno dokazování podle ustanovení a následujících

Protože – jak výše uvedeno – nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je po právní stránce zásadního významu (, odst. 3 ), Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle ustanovení , odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a 243b odst. 5 ; oprávněné, jíž by jinak tato náhrada příslušela, však v tomto stadiu řízení náklady prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. března 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu