Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2543/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 20.7.2004, č.j. -54, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 74.467,90 Kč spolu s příslušenství (úroky z prodlení), vyčísleným podrobně ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně; to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci též náklady odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání. Považovala smlouvu o nájmu ze dne 1.5.2001 za neplatnou, neobsahující podstatné náležitosti smlouvy, nesrozumitelnou a nekonkrétní; ačkoli jde o objekt bydlení podle výpisu z katastru, nájem byl sjednán za účelem provozování hostinské činnosti. Žalovanou jako nájemce stíhaly též nápadně nevýhodné podmínky; nebyl sjednán způsob úhrady nájemného ani podrobnosti užívání jednotlivých apartmánů. Dovolatelka posléze brojila i proti nákladovému výroku odvolacího soudu a navrhovala, aby byl jeho rozsudek zrušen a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání bylo sice podáno včas a prostřednictvím advokátky, při shodě rozsudků obou nižších instancí však přicházela v úvahu jeho přípustnost jen podle , odst. 3 , tedy pro případný zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí.

Dovolací soud dospěl k závěru, že tato alternativa přípustnosti dovolání není v posuzované věci naplněna.

Dovolací soud považuje za správné hmotněprávní závěry odvolacího soudu, jenž posoudil smlouvu o nájmu mezi účastníky ze dne 1.5.2001 jako platnou smlouvu o nájmu nemovitosti a movitých věcí podle a násl. . Z tohoto aplikačního pohledu ovšem rezultovalo jiné posouzení podstatných náležitostí smlouvy, než by velel , o nájmu a podnájmu nebytových prostor – právě jeho aplikace je jádrem argumentace dovolatelky. Jak případné vady ujednání o způsobu úhrady nájemného, tak i absence kolaudačního rozhodnutí, neuvedení konkrétní sazby DPH v rámci nájemného, či jiné dovolatelkou tvrzené vady smlouvy se tu však oprávněně nestaly důvodem pro závěr o neplatnosti smlouvy. Byly totiž, vzhledem k obecné kvalifikaci nájemní smlouvy odvolacím soudem, překlenuty výkladem, založeným především na fakticitě užívání a na dosavadním průběhu nájemního vztahu. Za této situace zůstal rozhodným dluh žalované vůči žalobkyni resp. jeho výše, a po příslušném vyčíslení byla věc odvolacím soudem správně rozhodnuta.

Ve smyslu , odst. 3 nevykazuje posuzovaná věc judikatorní přesah či novost; jejím skutkovým základem byly zcela konkrétní okolnosti, jimž odpovídala standardní aplikace zákona. Poněvadž – viz výše – obstálo i hmotněprávní posouzení věci odvolacím soudem, nebylo možné dovodit naplnění žádného z kritérií zásadního právního významu podle citovaného procesního ustanovení.

Dovolací soud proto dovolání žalované podle věty první a odmítl.

Žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. března 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu