Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2579/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. března 2004, č.j. -82, jímž byla zamítnuta žaloba na ochranu osobnosti, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 1,000.000,- Kč, a žalobce byl v zákonné lhůtě zavázán k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 150,- Kč (výrok I.). Současně uložil žalobci nahradit v zákonné lhůtě žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 942,- Kč (výrok II.). Z odůvodnění potvrzujícího rozsudku vyplývá, že odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a z nich vyvozenými právními závěry. Vycházel zejména ze zjištění, že žalovaný, který byl v roce 1991 předsedou samosprávy domu č. 207, podal dne 9. srpna 1991 u tehdejšího Místního národního výboru v B. návrh na zahájení přestupkového řízení, v němž bylo uvedeno, že žalobce v návrhu uvedeným způsobem porušuje zásady slušného občanského soužití. V uvedené skutečnosti žalobce spatřuje neoprávněný zásah do svých osobnostních práv. Odvolací soud dovodil, že v tomto případě nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce s tím, že takovým zásahem do práv chráněných ustanovením § 11 a násl. obč. zák. nejsou návrhy na zahájení řízení, podněty, stížnosti a požadavky na přešetření určité skutečnosti, byly-li podány orgánům oprávněným je řešit.

Dle názoru odvolacího soudu vylučuje neoprávněnost zásahu do osobnostních práv okolnost, že podaným návrhem na zahájení řízení o přestupku žalovaný spolu s obyvateli domu č.p. 207, kteří jej též podepsali, vykonával právo vyplývající z ustanovení Sb, o přestupcích. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by žalovaný při podání předmětného návrhu nebyl v dobré víře o správnosti svých tvrzení. Odvolací soud konečně zdůraznil, že při posouzení otázky neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv je rozhodné pouze objektivní hledisko, nikoli subjektivní pocity dotčené osoby.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , a podává je z důvodů podle ustanovení a písm. a) Zásadní právní význam napadného rozhodnutí spatřuje v tom, že řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. Namítá, že soud zamítl žalobu i s ohledem na závěr, že „žalobce uplatňuje naprosto okolnostem a způsobu zásahu nepřiměřený právní prostředek ochrany osobnosti.“ Je-li podle ustanovení obč. zák. soudu svěřeno rozhodnutí o určení výše náhrady s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo, není namístě odmítnutí nároku žalobce proto, že chce nepřiměřenou náhradu. Ohledně důvodu podle ustanovení (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) žalobce odvolacímu soudu vytýká, že v řízení nebyly provedeny všechny žalobcem navržené důkazy o rozhodných skutečnostech, což pro něho mělo za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci. Žalobce nebyl rovněž řádně poučen o důkazní povinnosti. Dále zpochybnil svou procesní způsobilost s ohledem

na svou duševní chorobu konstatovanou v řízení. Žalobce navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se v podaném vyjádření k dovolání ztotožnil se skutkovými zjištěními odvolacího soudu i soudu prvního stupně a s jejich právním posouzením a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nedůvodné zamítl.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 3 , jímž byl změněn (zákon

č. ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. března 2005.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má

ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem.

Protože - jak vyplývá z uvedeného - dovolání může být podle ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu především z důvodu uvedeného

v ustanovení ; z důvodu uvedeného v ustanovení je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. Těmito dovolacími důvody vymezené právní otázky současně musí mít zásadní význam a musí být pro rozhodnutí věci určující; za otázku určující přitom nelze považovat otázku, jejíž posouzení samo o sobě nemá na konečné rozhodnutí soudu o věci samé žádný vliv. Dovolací důvod podle ustanovení již neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení, spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování; přípustnost dovolání

k přezkoumání rozsudku odvolacího soudu z tohoto důvodu tedy nemůže být založena podle ustanovení

Žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně o věci samé potvrzen. Protože dovolání podle ustanovení není v této věci přípustné (ve věci nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než

v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil), může být přípustnost dovolání v této věci založena jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení Přípustnost dovolání podle ustanovení přitom není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam; přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Žalobce namítá, že soud zamítl žalobu i s ohledem na závěr, že „žalobce uplatňuje naprosto okolnostem a způsobu zásahu nepřiměřený právní prostředek ochrany osobnosti.“ Odvolací soud však potvrdil rozsudek soudu prvního stupně výlučně proto, že z objektivního hlediska neshledal – shodně se soudem prvního stupně – neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce podle ustanovení a násl. obč. zák. Tento právní závěr, na němž je napadené rozhodnutí výhradně založeno, však nebyl dovoláním dotčen. Dovolací důvod vymezený žalobcem ( – nesprávné právní posouzení) není proto způsobilý založit přípustnost dovolání podle ustanovení

Namítanými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), že v řízení nebyly provedeny všechny žalobcem navržené důkazy o rozhodných skutečnostech, že žalobce nebyl řádně poučen o důkazní povinnosti a že s ohledem na konstatovanou duševní chorobu byla zpochybněna jeho procesní způsobilost, se dovolací soud nemohl zabývat, neboť z hlediska těchto vad lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce není přípustné ani podle ustanovení, Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , s tím, že žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. března 2006

JUDr. Karel Podolka, v.r.

předseda senátu