Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 261/2021-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 22 399 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22 399 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 017 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 159,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 10 362,05 Kč a úrok ve výši 29% ročně z částky 15 159,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 949 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22 399 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 017 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 159,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 10 362,05 Kč a úrok ve výši 29% ročně z částky 15 159,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 949 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 399 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smluv o zápůjčce uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 9. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 13 861 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 577 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 4 944 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 565 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 11. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 22 656 Kč. Mezi stejným právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena další smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému další částku 20 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 11 252 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 2 622 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 3 250 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 695 Kč, poslední splátka byla splatná 12. 12. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek z této smlouvy byla rovněž ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 20 058 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešly s účinností k 5. 1. 2021 obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému 6. 1. 2021 písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného vůči žalobci z první z předmětných smluv na jistině 7 389,44 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 815,56 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 983,21 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 202,31 Kč. U druhé z předmětných smluv činil ke dni zahájení řízení dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 7 769,63 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 424,37 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 033,79 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 159,74 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce číslo číslo uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 16. 9. 2017 a 31. 1. 2018 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, tabulkami umoření k oběma smlouvám, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 18. 12. 2020, jejími přílohami obsahujícími seznam postupovaných pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky z 6. 1.2021 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 28. 6. 2021 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 9. 2017 dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 13 861 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 577 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 4 944 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 565 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 11. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017, přičemž vzhledem k výši zápůjčky považuje soud tento způsob ověření schopnosti žalovaného splácet zápůjčku za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 22 656 Kč. Mezi stejným právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena další smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému další částku 20 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 11 252 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 2 622 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 3 250 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 695 Kč, poslední splátka byla splatná 12. 12. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek z této smlouvy byla rovněž ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Rovněž u této smlouvy považuje soud způsob ověření schopnosti žalovaného zápůjčku splácet za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 20 058 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešly s účinností k 5. 1. 2021 obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému 6. 1. 2021 písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného vůči žalobci z první z předmětných smluv na jistině 7 389,44 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 815,56 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 983,21 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 202,31 Kč. U druhé z předmětných smluv činil ke dni zahájení řízení dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 7 769,63 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 424,37 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 033,79 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 159,74 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou předmětných smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši poplatků za zpracování žádosti o zápůjčku, administrativní činnost a vedení zákaznického účtu přitom považuje soud za službu poskytnutou žalovanému a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Žalovaný se rovněž u obou smluv již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení u obou smluv odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvními dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení od 19. 12. 2020 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 22 399 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl u obou smluv sjednán pevnými částkami 3 577 Kč a 2 662 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení obou smluv o zápůjčce a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti zápůjčky, naopak je z textu obou smluv zřejmé, že úmyslem účastníků smlouvy bylo sjednat právě pouze úrok ve výši sjednané v každé ze smluv. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého přiznal ve věci převážně úspěšnému žalobci právo na náhradu části nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 896 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Podíl úspěchu a neúspěchu účastníků činí 70,2: 29,8% a žalobci tak přísluší právo na zaplacení 40,4% nákladů řízení (100- 29, 8-29), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 949 Kč. Právě v této výši proto soud převážně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.