Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 81/2021-19
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 14 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do částky 8 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 497,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 892,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 3 400 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení a dále co do úroku ve výši 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do částky 8 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 497,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 892,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 3 400 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a dále co do úroku ve výši 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky ve výši 14 600 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.
2. Žalovaná se ve věci k výzvě soudu nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum, ve spojení Kartou zákazníka a Žádostí o spotřebitelský úvěr, soud zjistil a má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet takto vyčerpané peněžní prostředky, spolu s úrokem 2 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso, v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje dnem datum, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Z listiny označené Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se Seznamem pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) za žalovanou byla postoupena žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž toto oznámení bylo zasláno na kontaktní adresu žalované, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne datum. Z listiny označené Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, přičemž tato výzva byla zaslána na kontaktní adresu žalované, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne datum. Žalovaná však uhradila toliko 3 400 Kč od doby uzavření smlouvy do podání žaloby, proto po ní žalobkyně požaduje úhradu částky 14 600 Kč (dlužná jistina 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 400,04 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 199,96 Kč), spolu s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 497,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 892,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % a úrokem 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení) a s náklady řízení.
4. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 10 000 Kč, žalovaná celkem uhradila toliko částku 3 400 Kč, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena, o čemž byla žalovaná obeznámena.
5. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalované podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o s .
6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle § 588 OZ, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle § 588 OZ soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
9. Soud tedy zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se odkazovala toliko na Kartu zákazníka a Žádost o spotřebitelský úvěr, v rámci kterých měla žalovaná uvést rozhodné skutečnosti o své osobě, resp. o svých osobních, výdělkových poměrech, bydlení, vyživovacích povinnostech, které byly do uvedeného dokumentu zapracovány. Ke jmenovaným dokumentům nebyly připojeny žádné doklady, není tedy zřejmý jejich obsah, ani skladba jednotlivých položek, ani zaměstnavatelem potvrzená výše odměny za práci, příp. zda měla žalovaná nějakou vyživovací povinnost, nejsou ani známy další skutečnosti nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalované předtím, než jí byla zápůjčka poskytnuta. Soud se tedy pro účely posouzení splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s Kartou zákazníka a Žádostí o spotřebitelský úvěr a v nich uvedenými souhrnnými údaji žalované, bez doložení příslušných dokladů, dokumentů ve vztahu k úvěruschopnosti žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pro účely posouzení splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy soud tedy nařídil jednání, byl připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k označení důkazních návrhů k tvrzením týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalující strana k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., přičemž soud zdůrazňuje, že soud může poskytnout toto poučení pouze při jednání.
10. Soud uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele.
11. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované celkem částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč, přičemž již uhradila částku ve výši 3 400 Kč, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovanou dosud zaplacenou částkou, a to dle § 2993 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 6 600 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované, tj. ode dne datum. Prodlení žalované se odvíjí od prokazatelné výzvy k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum), ta byla zaslána žalované dne datum, doručena tedy musela být nejpozději dne datum, přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalované termín ke splnění dluhu do deseti dnů od doručení oznámení, tedy splatnost nastala dne datum (se zohledněním pravidla o počítání lhůt vyjádřeného v § 607 OZ), výše zákonného úroku je shodná jako v návrhu žalobkyně, tímto návrhem je soud vázán v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
13. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky 8 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 497,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 892,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 3 400 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení a dále co do úroku ve výši 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení.
14. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měla podle § 142 odst. 2 o. s. ř. převážný procesní úspěch žalovaná, ta však v řízení žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud rozhodl, že se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává.
15. Jelikož v daném řízení s ohledem na obsah skutkových tvrzení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ve výroku ad V. soud žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle Položky 2.2, Položky 1.1. a) Sazebníku poplatků, v třídenní lhůtě k plnění, dle ust. § 4 odst. 1 písm. j), ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.