Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 410/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením odmítl odvolací soud odvolání dovolatelů proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. září 2002, č. j. F 37 886/2002/B 737-938, kterým tento soud povolil zápis výmazu I. - CR a. s., do obchodního rejstříku ke dni 31. prosince 2002 z důvodu jejího zániku rozdělením s nerovnoměrným výměnným poměrem na dvě nástupnické společnosti, a to P. O. a. s., a I. P. s. r. o. se sídlem tamtéž.

Rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tím, že podle ustanovení , ve znění účinném do 30. června 2005 (dále též jen „“) je účastníkem řízení ve věcech obchodního rejstříku podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení věty první se nepoužije. Odvolací soud uzavřel, že z uvedeného je zřejmé, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně mohl podat pouze účastník řízení. Kdo je účastníkem řízení je, jak shora uvedeno, přesně vymezeno v ustanovení Vzhledem k tomu, že po novele účinné od 1. ledna 2001 výslovně zakazuje použití ustanovení věty první , došlo k podstatnému rozdílu ve vymezení účastníků řízení oproti úpravě účinné do 31. prosince 2000. Odvolatelé přitom vycházejí z právních závěrů Nejvyššího soudu, které byly vysloveny v rozhodnutí vydaném před účinností

Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že akcionáři, pokud nejsou současně osobami, jejichž účast v řízení upravuje ustanovení , nejsou účastníky řízení, a tedy ani osobami, oprávněnými k podání odvolání. Proto odvolání odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podali R. M. a S. M. dovolání. V dovolání uvedli, že byli akcionáři společnosti I. - CR a. s. (dále jen „společnost“). Dne 25. června 2002 valná hromada společnosti rozhodla o jejím rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem. Následujícího dne podali dovolatelé návrh na vyslovení neplatnosti uvedeného usnesení valné hromady. Bezprostředně po podání tohoto návrhu poslali přípis obchodnímu rejstříku, aby neprováděl na základě napadených usnesení valné hromady zápis do obchodního rejstříku do doby, než nalézací soud rozhodne o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Navrhli rejstříkovému soudu, aby buď vyčkal rozhodnutí nalézacího soudu o platnosti usnesení valné hromady, nebo, pokud dospěje k závěru, že některé z dotčených ustanovení obchodního zákoníku, zejména a násl., nebo , věta za středníkem, in fine , jsou v rozporu sd nebo s mezinárodní smlouvou, řízení přerušil a podle podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení těchto ustanovení, nebo aby návrh na zápis rozdělení společnosti zamítl.

Dále dovolatelé uvádějí, že usnesení napadají v celém rozsahu, a to z důvodu podle a b) Dovolatelé odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2002, sp. zn. , , a žádají Nejvyšší soud, aby byť se po právní stránce nejedná o totožnou věc, vzal v úvahu právní názor vyslovený v tomto usnesení a zabýval se ústavností věty za středníkem

Dovolatelé rovněž vytýkají odvolacímu soudu, že se nezabýval věcnou problematikou případu a nevycházel z principu vyjádřeného v citovaném usnesení Nejvyššího soudu, tj. zákazem rozhodnout o výmazu společnosti z obchodního rejstříku, dokud není ukončeno řízení o neplatnost usnesení valné hromady, která o zrušení společnosti rozhodla. Protože soud prvního stupně rozhodl předčasně, měl odvolací soud rozhodnutí zrušit. Dále dovolatelé vytýkají soudům obou stupňů, že nezkoumaly otázku platnosti usnesení valné hromady, ačkoli měly k dispozici kopii návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení. Dovolatelé tvrdí, že soud prvního stupně při zápisu rozdělení společnosti do obchodního rejstříku buď ignoroval ustanovení § 220y písm. j) obch. zák. a nevyžádal si prohlášení členů představenstva ve smyslu tohoto ustanovení nebo představenstvo rejstříkový soud úmyslně nepravdivě informovalo.

Dovolatelé dovozují, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a je v rozporu s hmotným právem, tak, jak bylo vyloženo Nejvyšším soudem ve shora citovaném usnesení. Dovolatelé rovněž dovozují, že ustanovení věta za středníkem , je v rozporu se základními principy a články 36 odst. 1 a 37 odst. 3d i „se smlouvou podle článku 10 Ústavy“, a proto navrhují, aby Nejvyšší soud řízení o dovolání přerušil podle a předložil věc Ústavnímu soudu, ve smyslu y se žádostí o přezkoumání ústavnosti ustanovení týkajících se účastenství akcionáře v rejstříkovém řízení. Dovolatelé rovněž navrhují, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů v projednávané věci zrušil.

Účastníci ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu závěrů odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelé se nedovolávají žádného z případů přípustnosti dovolání upraveného v ustanovení až 239 (dále jen „“). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci není odmítavé usnesení odvolacího soudu rozhodnutím ve věci samé, nemůže být dovolání přípustné podle ustanovení Protože nejde ani o žádné z usnesení, ohledně kterých zakládá přípustnost dovolání ustanovení a , není dovolání přípustné.

Proto Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a , tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal účastníkům náhradu nákladů řízení podle ustanovení , , 15, 17 odst. 2 a ve výši 1.860,- Kč a paušální náhradu nákladů řízení podle

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 1. března 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu