Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 163/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání druhého žalovaného potvrdil ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. října 2004, č.j. -72, jímž byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobkyni částku 46.297,- Kč s 21,5% úrokem od 11. prosince 2003 do zaplacení a na nákladech řízení částku 6.102,- Kč, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních a druhý, třetí, čtvrtý, pátá a šestá žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že právní předchůdkyně žalobkyně Č. s., a. s. uzavřela s první žalovanou dne 6. února 1997 smlouvu          o úvěru, na jejímž základě poskytla první žalované úvěr 50.000,- Kč a druhý žalovaný  „převzal za tento závazek ručení“. Žádný z žalovaných svůj závazek v rozsahu žalobkyni přiznané částky nesplnil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále jen „“) a namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení a b) , tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Z ustanovení , jehož se dovolatel výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovoláním napadeným rozsudkem byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), zajištěné ručitelským závazkem druhého žalovaného podle ustanovení § 303 obch. zák. Přitom závazkový vztah vzniklý při zajištění plnění obchodního závazku je podle ustanovení § 261 odst. 4  obch. zák. závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jelikož dovolání druhého žalovaného není ve smyslu ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [, ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení ,     a , když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2006

JUDr. Petr  Gemmel,v.r.

předseda senátu