Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 252/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný R. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2005, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Namítl, že Městský soud v Brně rozhodl v hlavním líčení, které konal v jeho nepřítomnosti. Vyjádřil názor, že pro takový postup nebyla splněna ta z podmínek stanovených v § 202 odst. 2 písm. a), b) tr. ř., která spočívá v tom, že obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1 tr. ř.). Poukázal na to, že ačkoli tuto vadu vytýkal v odvolání, Krajský soud v Brně jeho námitky neakceptoval. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Hlavní líčení bylo u Městského soudu v Brně konáno v nepřítomnosti obviněného na podkladě rozhodnutí tohoto soudu učiněného s odkazem na ustanovení § 202 odst. 2 tr. ř. Mezi podmínkami, které zákon stanoví pro uvedený postup, je také to, že v přípravném řízení bylo dodrženo ustanovení § 166 odst. 1 tr. ř., tj. že obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Toto ustanovení nebylo v dané věci beze zbytku dodrženo, protože obviněný byl upozorněn pouze na možnost prostudovat spis a již nebyl výslovně upozorněn také na možnost učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Tento rozsah upozornění obviněného je zřejmý z protokolu o jeho výslechu v přípravném řízení, neboť v závěru výslechu se mu upozornění ze strany policejního orgánu dostalo.

Potud lze přijmout námitku obviněného, že nebyla splněna uvažovaná podmínka pro konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. Tato vada řízení, z něhož vzešel rozsudek Městského soudu v Brně, však byla v dalším řízení napravena, zůstala bez vlivu na konečné rozhodnutí a nezakládá žádný důvod k úsudku, že by toto rozhodnutí vzhledem k ní nemohlo obstát.

Obviněný v dovolání a předtím i v odvolání uvedl, že pokud by se mu dostalo úplného poučení ve smyslu § 166 odst. 1 tr. ř., měl by možnost navrhnout opakování svého výslechu, ve kterém by zpochybnil podstatu skutku, jehož spáchání mu bylo kladeno za vinu a k němuž se v přípravném řízení doznal. Jiné důkazy než svůj opakovaný výslech obviněný v odvolacím řízení nenavrhoval a o žádných jiných důkazech se ani nezmínil. Ve veřejném zasedání, které se konalo o odvolání obviněného a kterému byl obviněný přítomen, Krajský soud v Brně dokazování doplnil výslechem obviněného s tím, že ho na počátku výslechu poučil podle § 33 odst. 1 tr. ř., § 95 odst. 2 tr. ř., a protože obviněný vypovídal podstatně jinak než v přípravném řízení, přečetl podle § 207 odst. 2 tr. ř. protokol o výslechu obviněného z přípravného řízení, vyzval obviněného podle § 214 tr. ř., aby se k protokolu vyjádřil, a umožnil mu se k přečtenému protokolu vyjádřit. Tímto postupem Krajský soud v Brně zajistil to, že mezi důkazy, které pak hodnotil podle § 2 odst. 6 tr. ř., byla jak výpověď obviněného z přípravného řízení, tak změněná výpověď obviněného z veřejného zasedání konaného o odvolání. Nastal tedy stav, jehož chtěl obviněný podle svých námitek dosáhnout, pokud by byl důsledně poučen v rozsahu, v jakém to odpovídalo ustanovení § 166 odst. 1 tr. ř. Okolnost, že tento stav byl výsledkem úkonů provedených až v odvolacím řízení Krajským soudem v Brně, který doplnil dokazování v intencích námitek obviněného, je nerozhodná. Podstatné je, že před konečným rozhodnutím měl soud, byť Krajský soud v Brně jako soud odvolací, k dispozici důkazní podklad toho rozsahu, o který obviněný usiloval. Tím byl z hlediska procesu jako celku garantován jeho spravedlivý charakter ve smyslu d, resp. ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tohoto charakteru procesu jako celku se vytýkaná vada nedotkla. Její původ byl v přípravném řízení, ovlivnila hlavní líčení, avšak ve stádiu odvolacího řízení byla plně konvalidována. Za této situace by bylo jen ryzím formalismem, pokud by z ní Nejvyšší soud cokoli vyvozoval v tom směru, že by ji považoval za důvod zrušení napadeného usnesení.

Obviněný v dovolání odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. , v němž byla stejná vada důvodem zrušení rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně. K tomu však je třeba poznamenat, že v uvedené věci šlo o podstatně jinou procesní situaci, protože v nepřítomnosti obviněného jednal i odvolací soud ve veřejném zasedání a vada, kterou bylo zatíženo hlavní líčení, nebyla v odvolacím řízení nepravena, zejména ne tím, že by bylo doplněno dokazování o výslech obviněného.

Proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února 2006

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec