Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 164/2021-40
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 589,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 105,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 114,92 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 105,26 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky 4 484,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 492,05 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 9 645,21 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,18 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 484,33 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 105,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 114,92 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 105,26 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 4 484,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 492,05 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 9 645,21 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,18 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 484,33 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 10 589,59 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému, a to i opakovaně, peněžní prostředky až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % ze sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem částku 10 826,90 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 4 721,64 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila celý úvěr ke dni datum. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil již pouze částku 984 Kč. Žalobkyně tak vůči žalovanému eviduje dluh ve výši 10 589,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 645,21 Kč, poplatků za pojištění ve výši 58,38 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 656 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, a to v obou případech jednak kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby a dále běžící ode dne následujícího po sepsání žaloby do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:
Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky (i opakovaně) až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 29,88 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční splátkou v minimální výši 3,28 % ročně z úvěrového rámce. Mezi stranami byla mj. ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit v případě jeho prodlení s úhradou splátky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum a úvěrovými podmínkami). Žalovaný celkem z revolvingového úvěru načerpal částku 10 826,90 Kč, nesplácel jej však řádně a včas, když uhradil pouze 4 721,64 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazku zesplatnila celý úvěr dopisem ze dne datum a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího archu).
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena.
13. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení apod., taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. příjmení je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že žalovaný žil v době poskytnutí úvěru vlastním domě/bytě, byl svobodný, měl učňovské vzdělání a čistý měsíční příjem ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně se však vůbec nezabývala výdajovou stránkou žalovaného. Takové posouzení úvěruschopnosti soud považuje za zcela nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené řádně a s náležitou odbornou péčí.
14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu se žalovaným, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
15. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku ve výši 10 826,90 Kč, žalovaný zaplatil částku 4 721,64 Kč a na jistině mu tak zbývá uhradit částku ve výši 6 105,26 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny, tj. z přiznané částky, dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v oznámení o zesplatnění úvěru a výzvě k úhradě celého závazku ze dne datum. Tento zákonný úrok byl žalobkyni přiznán jednak kapitalizovaný za období od datum do datum (den sepsání žaloby), a dále běžící od dne následujícího, tj. od datum do zaplacení. Při výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku byla zohledněna částečná platba žalovaného ve výši 984 Kč provedená dne datum. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
16. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle míru úspěchu účastníků ve věci. Při zohlednění příslušenství byl úspěch účastníků v řízení téměř stejný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.