Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 981/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 31. října 2002, č. j. -60, kterým tento soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby od ní žalovaná odkoupila 38 ks zaknihovaných akcií za cenu, která se rovná hodnotě podílu akcie na čistém obchodním jmění společnosti podle ustanovení § 186a odst. 4 obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí valné hromady žalované o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, tj. ke dni 16. srpna 2000 (dále jen „obch. zák.“) a nahradila žalobkyni ušlý zisk.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud především konstatoval, že soud prvního stupně zjistil skutkové okolnosti případu přesně a úplně. Dále uzavřel, že v ustanovení § 186a odst. 4 obch. zák. byl ohledně postupu při prodeji akcií obsažen odkaz na ustanovení § 183a a § 183c obch. zák. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že při zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií se smlouva o prodeji akcií uzavírá na základě veřejného návrhu, který předkládá akciová společnost a v tomto návrhu mimo jiné vymezí podmínky, podle který se prodej akcií uskuteční a způsob, jakým má být veřejný návrh akcionáři přijat. V daném případě bylo zjištěno, že žalovaná veřejný návrh v souladu se zákonem učinila, avšak žalobkyně na tento návrh nijak nereagovala a sama předložila svůj individuální návrh smlouvy o prodeji akcií, o který opírá svoji žalobu.

Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně správně dovodil, že individuální návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o prodeji akcií nebyla žalovaná povinna akceptovat.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení , co do důvodu na ustanovení

Dovolatelka tvrdí, že soud prvního stupně a následně i odvolací soud nepřihlédly k tomu, že žalobkyně vlastní akcie na jméno. Dovolatelka nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů, že byla věc po právní stránce posouzena podle ustanovení § 186a odst. 1 a 183a a § 183c obch. zák., neboť vlastní zaknihované akcie na konkrétní jméno a z toho důvodu nemohla žalovaná věc řešit veřejným návrhem smlouvy o koupi akcií podle § 276 obch. zák., neboť nešlo o neurčité osoby, ale o osoby, které byly žalované známé, resp. jejichž jména a přesnou identifikaci znala. To podle dovolatelky znamená, že žalovaná měla postupovat podle ustanovení § 186a obch. zák. a návrh smlouvy o koupi akcií zaslat přímo akcionářům, kteří se valné hromady nezúčastnili, nebo nehlasovali pro zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií. Dle názoru žalobkyně mohla žalovaná postupovat tak, že by se obrátila veřejným návrhem na akcionáře pouze tehdy, pokud by akcie byly vedeny na majitele. Protože žalovaná neučinila žalobkyni řádně návrh smlouvy o koupi akcií, učinila tento návrh žalobkyně sama v souladu s ustanovením § 186a odst. 5 v návaznosti na ustanovení § 186a odst. 6 obch. zák.

Dále dovolatelka uvádí, že s ohledem na to, že žalovaná akcie žalobkyně dále „svévolně měnila“, požadovala po ní částku 38.000,- Kč za 38 ks akcií. Žalobkyně je názoru, že tento její nárok je oprávněný. Pokud se žalovaná dovolává toho, že o veřejném návrhu smlouvy o prodeji akcií rozhodla valná hromada, je podle dovolatelky tento právní názor v rozporu s ustanovením § 194 odst. 4 a 5 obch. zák., neboť valná hromada nemůže rozhodovat v rozporu se zákonem.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání snáší důvody na podporu odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož na to, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení , s tím, že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Protože od výše uvedeného závěru nemá Nejvyšší soud důvod odchýlit se ani v projednávané věci, jsou pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamné výhrady dovolatelky, že závěry odvolacího soudu o správnosti postupu žalované při návrhu smlouvy o koupi akcií z důvodu zrušení jejich veřejné obchodovatelnosti jsou chybné proto, že žalobkyně vlastní akcie na jméno.

Za situace, kdy žalobkyně nezpochybňuje, že ve vztahu k akciím na majitele byl postup žalované správný, směřuje tato její námitka proti skutkovým závěrům odvolacího soudu o formě akcií žalované, a taková námitka, jak shora uvedeno, nemůže založit přípustnost dovolání podle ustanovení Pro úplnost je třeba dodat, že skutečnost, že akcie žalobkyně jsou zaknihovanými akciemi, u kterých žalovaná mohla zjistit, kdo je jejich majitelem, z těchto akcií nečiní akcie na jméno, ohledně kterých by byla žalovaná povinna v souladu s ustanovením obch. zák. veřejný návrh smlouvy o koupi akcií uveřejnit způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, tj. podle ustanovení obch. zák., jej zaslat všem akcionářům majícím akcie na jméno na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů a zveřejnit jej. Pro posouzení formy akcií je rozhodující forma akcií uvedená ve stanovách žalované [ obch. zák.] a zapsaná v obchodním rejstříku [ , dříve obch. zák.].

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatelka jej ostatně ani netvrdí, dovolání podle ustanovení a odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a a přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení podle ustanovení a , a a paušální náhradu nákladů řízení podle

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Jestliže povinná nesplní dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně 28. února 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu