Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 4097/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ladislava Dařílka, zastoupeného Mgr. Ondřejem Pecákem, advokátem, AK se sídlem Na Ořechovce 199/24, Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. -48, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 21. 6. 2017 č. j. -65, rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 8. 2016 č. j. KrÚ/58015/2016/ODSH/13 a rozhodnutí Městského úřadu Lanškroun ze dne 17. 5. 2016 č. j. MULA 17230/2016, takto:

Vykonatelnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. -48, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 21. 6. 2017 č. j. -65, rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 8. 2016 č. j. KrÚ/58015/2016/ODSH/13 a rozhodnutí Městského úřadu Lanškroun ze dne 17. 5. 2016 č. j. MULA 17230/2016 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

1. Městský úřad Lanškroun (dále jen "městský úřad") uznal stěžovatele vinným ze spáchání přestupku podle , o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Dopustil se ho tím, že dne 8. 2. 2016 v cca 14:15 hod. řídil na pozemní komunikaci u obchodního domu Qanto v obci Žichlínek jízdní soupravu složenou z motorového vozidla tovární značky Volkswagen Caddy s přívěsem tovární značky Agados VZ 31, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění pro skupinu vozidel "B+E". Porušil tak zákona o silničním provozu. Městský úřad za tento přestupek uložil žalobci podle a odst. 5 zákona o silničním provozu a podle , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), pokutu ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 12 měsíců. Dále žalobci uložil povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč.

2. Stěžovatel se proti tomuto rozhodnutí neúspěšně odvolal ke Krajskému úřadu Pardubického kraje (dále jen "krajský úřad"). Neuspěl ani se správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králově - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud"). Nejvyšší správní poté sice usnesením ze dne 31. 8. 2017 č. j. -45 přiznal kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek, přesto však tuto kasační stížnosti později zamítl.

3. Stěžovatel podal dne 27. 12. 2017 ústavní stížnost proti všem právě uvedeným rozhodnutím správních orgánů a správních soudů. V ní mimo jiné navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost těchto rozhodnutí. V rámci tohoto návrhu uvedl, že je zaměstnancem společnosti Služby Obce Žichlínek s. r. o., jejímž jediným vlastníkem je obec Žichlínek, pro kterou tato společnost vykonává technické služby. Předpokladem pro výkon povolání v technických službách je řidičské oprávnění. Vzhledem k ročnímu zákazu řízení všech motorových vozidel může stěžovatel přijít o práci. Stěžovatel je držitelem řidičského oprávnění "B" a "T". Napadená rozhodnutí mu kladou za vinu, že řídil soupravu, pro kterou má mít řidičské oprávnění "B + E". Jelikož oprávnění kategorie "T" vyžaduje schopnosti řízení složitějších a větších strojů než kategorie "B + E", je stěžovatel toho názoru, že odložením vykonatelnosti nenastane rozpor s důležitým veřejným zájmem (aby bylo stěžovateli zakázáno řízení motorových vozidel), protože tento zájem by se uplatnil u osoby bez jakéhokoliv oprávnění (primárním úmyslem zákonodárce bylo vyloučit z dopravy nezpůsobilé osoby). Jedinou újmou v této věci je stěžovateli bezprostředně hrozící ztráta zaměstnání. Žádná práva třetích osob (teoreticky práva ostatních účastníků provozu) nemohou utrpět. Těmto tvrzením ostatně přiznal relevanci i Nejvyšší správní soud, který přiznal kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti v posuzované věci splňuje.

5. Stěžovatel v této věci doložil, že by mu ztráta řidičského oprávnění znemožnila vykonávat jeho povolání. Jak uvedl i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele, jde o újmu intenzivní a reálnou. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout újma. Stejně tak neshledal, že by odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tím by mohl být zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Ústavní soud však opět souhlasí s Nejvyšším správním soudem, že odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí pouze "odsouvá" účinky těchto rozhodnutí po dobu přezkumu ústavnosti napadených rozhodnutí. Odklad vykonatelnosti tedy nebudou v rozporu s tímto veřejným zájmem.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle odložil vykonatelnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. -48, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 21. 6. 2017 č. j. -65, rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 8. 2016 č. j. KrÚ/58015/2016/ODSH/13 a rozhodnutí Městského úřadu Lanškroun ze dne 17. 5. 2016 č. j. MULA 17230/2016, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2018

Ludvík David, v. r.

předseda senátu