Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 69/2021-23
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 974 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 974 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 974 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 15 974 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení za prodlení s úhradou faktur za dodávku elektřiny. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny platit dohodnutou cenu. Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky a ceník právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením sjednané ceny za poskytované a služby. Fakturou číslo vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému dodávanou elektřinu za období datum – datum v celkové částce 10 498 Kč a fakturou číslo za období datum – datum v částce 5 476 Kč, nicméně žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Celkem proto žalovaný dluží částku ve výši 15 974 Kč, jejíž úhrady se žalobkyně spolu se zákonným úrokem z prodlení domáhá.
2. Právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne 23. 7. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným a žalobkyně je tedy aktivně legitimována k podání žaloby.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. ”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. (§ 49 odst. 4 o.s.ř. ).
4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a ze se smlouvou souvisejících faktur a vyúčtování má soud za prokázané následující skutečnosti; dne datum uzavřela právní předchůdce žalobkyně (dodavatel) se žalovaným (zákazníkem) smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese adresa (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky č. anonymizováno). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu (dále také jen„ VOP“), ve kterých se zákazník mj. zavázal řídit se Ceníkem poplatků. Fakturou číslo splatnou dne 24. 12. 2016, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému dodávanou elektřinu za období datum – datum v celkové částce 10 498 Kč (množství spotřebované elektřiny 7,30 MWh) a fakturou číslo splatnou dne 11. 3. 2017, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému dodávanou elektřinu za období datum – datum v částce 5 476 Kč (množství spotřebované elektřiny 2, číslo MWh). Na tyto faktury žalovaný již ničeho neuhradil (prokázáno fakturami číslo číslo).
6. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně dodávala žalovanému plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, avšak žalovaný cenu řádně dodané a vyúčtované elektřiny (nedoplatek 10 498 Kč, splatný ke dni 24. 12. 2016 a nedoplatek 5 476 Kč, splatný ke dni 11. 3. 2017) v plné výši neuhradil.
7. Po právní stránce soud zhodnotil, že daný smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaný upravuje zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby.
8. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
9. Jelikož žalovaný nezaplatil včas, dnem následujícím po splatnosti každého vyúčtování se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Dle § 1970 o. z. má pak žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V § 2 tohoto předpisu je výše úroku dána repo sazbou ČNB zvýšenou o 8 %, když repo sazba je rozhodná ve výši 1. dne kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení. Pokud tedy žalobkyně nárokovala úrok v této výši, nebyl důvod jí nevyhovět ani co do příslušenství tam, kde bylo nárokováno.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 234 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
11. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a související poplatky), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.
12. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).
13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.