Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2117/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr.Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobců A/ K. P., B/ J. P., C/ Z. P., D/ J. P., a E/ H. Ž., zastoupených advokátkou, proti žalovanému P. f. Č. r., o náhradu za mrtvý inventář, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp.zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře - ze dne 14.4.2005, čj. -516, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou, opírající se o ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „ “), se žalobci domáhali náhrady za inventář bývalé pily a bednárny. Soud prvního stupně rozhodoval ve věci vícekrát; nejprve žalobu zamítl proto, že inventář nespadá pod působnost zákona o půdě, a po zrušení tohoto rozsudku v odvolacím řízení, v němž mu bylo uloženo zkoumat, zda část inventáře nesloužila rovněž lesní výrobě, znovu žalobu zamítl, tentokrát proto, že nárok byl uplatněn opožděně. Odvolací soud tento rozsudek potvrdil proto, že dle jeho názoru nebyli tehdy žalovaní P. f. Č. r. (dále jen „P. f.“) a Dřevozpracující družstvo L. ve věci pasivně legitimováni. Jinými hledisky se proto nezabýval. Rozsudek odvolacího soudu byl v dovolacím řízení zrušen ve vztahu k žalovanému P. f. rozsudkem Nejvyššího soudu, stejně jako příslušný výrok soudu prvního stupně. Dovolací soud dospěl k závěru, že je třeba zkoumat, která právnická osoba předmětný inventář převzala a kdo je jejím právním nástupcem s tím, že pokud by takto nebylo možno povinnou osobu zjistit, přicházela by v úvahu pasivní věcná legitimace Pozemkového fondu podle zákona o půdě. Ve vztahu k žalovanému Dřevozpracujícímu družstvu L. dovolání zamítl.

V následném řízení provedl Okresní soud v Pelhřimově pečlivé dokazování o převzetí předmětného inventáře, a zjistil, že byl převzat podnikem S. l. a s., jejichž právním nástupcem se stal po řadě reorganizačních změn podnik L. Č. r., s.p. Soud proto žalobu opětovně zamítl rozsudkem ze dne 29.11.2004, čj. -493, když dospěl k závěru, že povinná osoba je známa a není proto důvod pro aplikaci § 20 odst. 2 zákona o půdě; podle něj totiž náhradu inventáře poskytuje P. f. jen v případě, kdy povinná soba není známa.

V odvolacím řízení Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře- rozsudek soudu prvního stupně potvrdil svým rozsudkem ze dne 14.4.2005, čj. -516. Za správná považoval skutková zjištění soudu prvního stupně i právní závěry z nich vyvozené. Námitky dovolatelů, že po převzetí inventáře podnikem Státní lesy a statky došlo k zániku nástupnické organizace bez likvidace, považoval za nedůvodné. Dovodil, že v takovém případě zpravidla dochází k přechodu práv na nástupnickou organizaci, jak se také stalo v daném případě.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení a opírají je o dovolací důvody podle a b) Vadu řízení spatřují v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, a nesprávné právní posouzení věci shledávají v závěrech soudu, že právní nástupnictví právnické osoby, jež inventář převzala, bylo prokázáno; žalobcům toto nástupnictví nemohlo být zřejmé, protože původní podnik Č. s. l. , n.p., zanikl rovněž bez likvidace. Je proto třeba aplikovat zákona o půdě a dovodit pasivní legitimaci P. f. Dovolatelé navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny.

Žalovaný podal k dovolání své vyjádření, v němž upozorňuje na to, že sami dovolatelé uvádějí, že předmětný inventář byl začleněn do majetkové podstaty Č. s. l. Pokud organizace zanikne bez likvidace, neznamená to, že nemá právního nástupce. Postoj žalobců si vysvětlují tím, že neuplatnili v zákonných lhůtách svůj nárok, a to ani u P. f., takže došlo k prekluzi nároku. Dovolání proto shledává bezdůvodným.

Dovolání splňuje formální náležitosti stanovené ( ), není však přípustné podle a b), protože rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl stejně jako dřívějšími rozsudky - totiž žalobu zamítl. Dovolací soud dospěl k závěru, že není dána ani přípustnost dovolání podle , protože rozsudek odvolacího soudu není po právní stránce zásadně významný. Otázka, kterou dovolací soud považoval ve svém předchozím rozsudku za potřebnou řešit, tj. která právnická osoba převzala předmětný inventář, byla dostatečně jasně soudem vyložena na základě podrobného skutkového zjištění, a stejně tak i otázka právního nástupnictví po této právnické osobě. Závěry soudu jsou nejsou v rozporu s hmotným právem a odpovídají běžné judikatuře soudů, které v obdobných případech vycházejí z nesporné pasivní věcné legitimace L. Č. r., s.p.

Protože tedy dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ani podle

, postupoval podle a a dovolání odmítl.

Výrok o nákladech řízení vychází z toho, že žalovanému, který měl v dovolacím řízení úspěch, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly( , , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2006

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu