Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DA41FE44DF8088C8C1257A4E0069848D.html
HTML · 10.97 KB
No categories available
11 Tcu 13/2006
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, jenž nabyl právní moci dne 1. 7. 2005, byl R. H. uznán vinným pokusem trestného činu těžké výdělečné krádeže vloupáním a proviněním zatajení dokladu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouska. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tím, že společně s další osobou v noci ze dne 19. 10. na 20. 10. 2004 v autosalonu S. ve S. se pokusil odcizit osobní automobil značky Škoda Octavia, červené barvy, v hodnotě 16.800 EUR, a to vyříznutím zámku ve dveřích u řidiče pomocí nůžek na plech a jeho otevřením pomocí šroubováku; a další osobní automobil značky Škoda Octavia, béžové barvy, v hodnotě 23.000 EUR, rozbitím zámku kufru vozidla pomocí šroubováku, přičemž dále držel u sebe ve S. a jinde doklad, který nemohl mít v držení, a to holandskou státní poznávací značku ukradenou v době mezi 6. 10. a 7. 10. 2004 v M. jistému G. W.
Za tento trestný čin byl R. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. H. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou zamýšlel způsobit značnou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík