Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1568/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 3. 6. 2003, č. j. E 2871/2000-32, ve znění opravného usnesení z 25. 2. 2004, č. j. E 2871/2000-42, jímž obvodní soud zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Své usnesení odvolací soud odůvodnil závěrem, že k soudnímu výkonu navržené rozhodnutí P. správy sociálního zabezpečení (dále též jen „PSSZ“), jímž byl stanoven přeplatek na zálohách na pojistné na sociální zabezpečení, není vykonatelným exekučním titulem ve smyslu ustanovení , jelikož „neukládá žádnou povinnost, stanoví pouze výši přeplatku a rozdíl k výplatě, aniž by stanovilo, kdo, komu a v jaké lhůtě má jakou částku zaplatit“.

V dovolání (aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti, a tedy zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení , odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „“/) oprávněný namítá, že povinnost vrácení přeplatku vyplývá z ustanovení ; protože přeplatek na zálohách v částce 3 217,- Kč mu „nikdy po 14. 7. 1994 nebyl vyplacen“, mělo být jeho návrhu na výkon rozhodnutí o vrácení přeplatku, jež považuje za způsobilý exekuční titul, vyhověno. Kromě toho – s odůvodněním, že ve věci rozhodovala soudní tajemnice – dovolatel namítá nesprávné obsazení soudu prvního stupně.

Dovolací soud se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení , odst. 3 – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (soud prvního stupně poté, co jeho první rozhodnutí bylo zrušeno, rozhodl znovu, a to stejně, přípustnost dovolání podle tedy dána není) přípustné, jen dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Dovolatel, jenž se ostatně otázkou přípustnosti dovolání ani nezabýval, však argumenty ve prospěch názoru, že podmínky stanovené v , odst. 3 jsou v daném případě splněny, dovolacímu soudu nepřednesl; hodnocením samotných námitek vznesených v dovolání k závěru o splnění těchto podmínek dospět nelze.

O existenci dovoláním otevřené právní otázky (zda k výkonu navržené rozhodnutí, jímž byl vyčíslen přeplatek na zálohách na pojistné, je vykonatelným exekučním titulem), jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), v dané věci nejde.

V daném případě totiž není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodné otázky uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené judikatury, naopak napadené rozhodnutí je v plném souladu s ustanovením , ve znění , podle něhož sice o pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému rozhoduje správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru (jenž by samozřejmě exekučním titulem byl), avšak právě s výjimkou rozhodování (kromě jiného) o vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Z uvedeného tedy plyne, že právní závěr odvolacího soudu o nezpůsobilosti rozhodnutí, jímž byl vyčíslen přeplatek na zálohách na pojistné, být exekučním titulem, je správné.

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první a – aniž se mohl zabývat námitkou nesprávného obsazení soudu ( věta druhá ) – odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by jinak měla právo na jejich náhradu podle , a , takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu