Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 150/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. ze dne 12. 1. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem lichvy podle § 253 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k peněžitému trestu 70.000,- Kč a současně pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců.

V předmětné věci podal M. Ř. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením sp. zn. ze dne 17. 5. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení podal M. Ř. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku poukázal na to, že již v přípravném řízení došlo k závažným procesním vadám, kdy byla měněna právní kvalifikace skutku, pro který byl nakonec shledán vinným. Trestní stíhání bylo zahájeno pro trestný čin „krácení daně a poplatku“ podle § 148 tr. zák. a takto vydané rozhodnutí k jeho stížnosti bylo zrušeno označeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové s tím, aby ve věci bylo dále jednáno s tím, že v jeho důvodech bylo uvedeno, že případný postih dovolatele pro skutek, ve kterém byl spatřován trestný čin podle § 148 odst. 1 tr. zák., by vylučoval jeho postih pro tento skutek kvalifikovaný jako trestný čin lichvy podle § 253 odst. 1 tr. zák., neboť by dovolateli nevznikla povinnost odvést daň z příjmu získaného trestněprávním jednáním. Následně mu bylo označeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2003 sděleno obvinění právě pro trestný čin lichvy podle § 253 odst. 1 tr. zák. Poukázal na to, že mu byla Finančním úřadem v P. vyměřena daň z příjmu, kterou také uhradil. V této souvislosti poukázal na to, že s uvedenými skutečnostmi se soudy nevypořádaly a nezabývaly se tedy tím, zda je dovolatel vůbec stíhán ze zákonných důvodů. Odvolací soud potom nesprávně odmítl jím navrhované doplnění dokazování a spokojil se skutkovými zjištěními učiněnými soudem prvního stupně, které také převzal. Z hlediska dovolacího důvodu uplatněného podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. potom kritizoval ve věci podaný znalecký posudek, týkající se zdravotního stavu F. H., který prý vykazuje zřejmé nesprávnosti, a v této souvislosti poukázal i na svědeckou výpověď notářského tajemníka M. Š., který v rozhodné době ověřoval podpis F. H. K výpovědím jednotlivých svědků učiněných před soudy potom uvedl, že soudy ve svých rozhodnutích tyto svědky pouze zmínily výčtem, aniž by tyto výpovědi jakkoli hodnotily a současně vznesl výhrady proti věrohodnosti výpovědi svědkyně Ing. J. K. S poukazem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud „napadené rozhodnutí zrušil včetně rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce). Po rekapitulaci námitek vznesených dovolatelem státní zástupce k dovolacímu důvodu uplatněného podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. uvedl, že tento není opodstatněný, protože se nejedná o situaci, kdy trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno nebo v něm nemělo být pokračováno, když nebyl dán některý z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání, které jsou taxativně vypočteny v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. Dovolatel totiž na žádný z takto zákonem vymezených důvodů neodkázal a neuvedl ani žádné konkrétní okolnosti, které by některému z těchto důvodů korespondovaly. Námitky uvedené dovolatelem a týkající se průběhu jeho trestního stíhání (zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a následné zahájení jeho trestního stíhání pro jiný trestný čin, údajné vady usnesení o zahájení trestního stíhání, týkající se navíc jen jeho odůvodnění) jsou z hlediska takto uplatněného dovolacího důvodu irelevantní. K námitce týkající se odvedení daně z příjmů dovolatelem uvedl, že zatajení příjmu získaného trestnou činností zásadně není zkrácením daně ve smyslu trestného činu podle § 148 odst. 1 tr. zák. a pokud pachatel z takového příjmu daň odvede, nejde o okolnost, která by vytvářela nepřípustnost trestního stíhání nebo vedla k zániku trestného činu, kterým byl příjem získán. Jestliže pachatel (navíc pod vlivem hrozby trestního stíhání) odvede daň z majetkového prospěchu získaného trestným činem, je tato okolnost z hlediska jeho trestní odpovědnosti bez významu. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že v rámci tohoto dovolacího důvodu nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost učiněných skutkových zjištění resp. nesprávnost hodnocení důkazů soudy. V tomto směru podané dovolání neobsahuje žádnou námitku, která by se týkala nesouladu mezi skutkovými okolnostmi popsanými ve skutkové větě a zákonnými znaky trestného činu lichvy podle § 253 odst. 1 tr. zák., popř. nesprávnosti jiného hmotněprávního posouzení. Jeho námitky, zejména ve vztahu k závěrům týkajícím se duševního stavu F. H. a směřující i vůči neúplnosti provedeného dokazování, se týkají výlučně oblasti učiněných skutkových zjištění. Proto také státní zástupce navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je dán v případech, kdy proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. V dané věci takto uplatněný dovolací důvod je právně relevantní, avšak zjevně neopodstatněný. To proto, že v posuzované věci nejde o stav, kdy trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno nebo v něm nemělo být pokračováno, protože byl dán některý z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání tak, jak jsou tyto vymezeny (taxativně) v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř. Mezi takové důvody nepatří skutečnost, že trestní stíhání dovolatele bylo zahájeno pro skutek, ve kterém byl zprvu spatřován jiný trestný čin, než pro který byl nakonec obžalován. Z uvedeného pohledu jsou dovolatelovy námitky vztahující se k postupu orgánů činných v trestním řízení v jeho přípravné fázi bezpředmětné, když v rámci podaného dovolání není ani odkázáno na žádný ze stanovených důvodů zakazujících trestní stíhání nebo pokračování v něm (§ 11 odst. 1 tr. ř.).

K námitce týkající se daně z příjmu v daných souvislostech odvedených dovolatelem lze plně odkázat na argumentaci vedenou v tomto směru státním zástupcem, když s uvedenou argumentací se shoduje i dovolací soud.

K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je nutno uvést, že ten je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Oba soudy v posuzované věci se podrobně zabývaly skutečnostmi týkající se duševního stavu F. H. v rozhodné době a vycházely oprávněně jak z podaného znaleckého posudku v tomto směru, tak z řady výpovědí označených svědků, které také odpovídajícím způsobem hodnotily a zaujaly k nim přiléhavé stanovisko. V důvodech přijatých rozhodnutí tedy přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a vysvětlily i to, proč odmítly provést další důkazy navrhované dovolatelem se správným odkazem na jejich nadbytečnost. Pokud by tedy bylo dovolání podáno pouze z tohoto dovolacího důvodu, nezbylo by dovolacímu soudu než ho podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 22. února 2006

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka