Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 212/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 171 odst. 1 písm. c)tr. zák. a § 314e odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Liberci s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , byl obviněný D. V. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 30. 4. 2002, za což byl podle § 171 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 měsíce. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Dále byl obviněnému D. V. uložen podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 4. 2003, když státní zástupce i obviněný se vzdali práva odvolání.

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. , byl obviněný D. V. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 27. 10. 1997 do dne 20. 12. 1997, za což byl podle § 247 odst. 2 tr. zák. za užití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , jakož i všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 7. 2004.

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 12. 2004, sp. zn. , byl obviněný D. V. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák., porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 18. 4. 2000 do dne 23. 3. 2001, za což byl podle § 238 odst. 2 tr. zák. za užití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému D. V. uložena povinnost zaplatit poškozené Č. p., a. s., F., L., škodu ve výši 11.422,- Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2004.

Trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , byl obviněný D. V. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 7. 5. 2005 kolem 22.30 hod. na t.. 1. m. v L. řídil osobní motorové vozidlo zn. VW Golf RZ, přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v délce 3 let s účinností od 24. 4. 2003. Za výše uvedené jednání mu byl uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dále byl obviněnému D. V. uložen podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let. Trestní příkaz byl obviněnému D. V. doručen dne 1. 10. 2005 a právní moci nabyl dne 11. 10. 2005.

Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. V. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 3 odst. 1, § 171 odst. 2 tr. zák. a v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Liberci před vydáním napadeného trestního příkazu nezjistil, že rozsudek citovaný ve výrokové části tohoto trestního příkazu byl v rámci ukládání souhrnného trestu zrušen ve výroku o uloženém trestu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. a za všechny sbíhající se trestné činy byl uložen pouze trest odnětí svobody v trvání 2 roků s odkladem na zkušební dobu 4 roků. Trest zákazu řízení motorových vozidel však již uložen nebyl. Pokud tedy byl obviněný odsouzen pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., nedošlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, neboť obviněný nevykonával dne 7. 5. 2005 činnost, která mu byla zakázána. V této době totiž trest zákazu řízení motorových vozidel z rozsudku ve věci Okresního soudu v Liberci, sp. zn. , neexistoval.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. V. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána.

Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Liberci vedeného pod sp. zn. Nejvyšší soud zjistil, že výše uvedený soud trestním příkazem ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , uznal obviněného D. V. vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 7. 5. 2005 kolem 22.30 hod. na t.. 1. m. v L. řídil osobní motorové vozidlo zn. VW Golf přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v délce 3 let s účinností od 24. 4. 2003.

Ze spisu téhož okresního soudu vedeného pod sp. zn. dále vyplývá, že rozsudkem ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. , byl obviněný D. V. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 27. 10. 1997 do dne 20. 12. 1997, za což byl podle § 247 odst. 2 tr. zák. za užití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , jakož i všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Účinky tohoto výroku nastaly právní mocí rozsudku, jímž byl uložen souhrnný trest, tj. dne 24. 7. 2004. Z uvedeného vyplývá, že obviněnému D. V. byl uložen pouze souhrnný trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel již obviněnému uložen nebyl. Vzhledem k tomu, že v rámci rozhodování o souhrnném trestu byl zrušen celý výrok o trestu (tedy i trest zákazu činnosti) uložený dřívějším rozsudkem, lze dovodit, že předcházející rozsudek ohledně tohoto trestu pozbyl platnosti.

Je zřejmé, že vzhledem k neexistenci trestu zákazu činnosti z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. , obviněný D. V. svým jednáním ze dne 7. 5. 2005 nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., proto nebylo možné posoudit jednání obviněného podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Za této situace, kdy nastala okolnost uvedená v § 172 odst. 1 tr. ř., měl Okresní soud v Liberci rozhodnout o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. dále vyplývá, že Okresní soud v Liberci, ač měl k dispozici opis rejstříku trestů ze dne 8. 5. 2005, který je založen na č. l. 11-12 předmětného trestního spisu, a dále také výpis vylustrovaných věcí (č. l. 17), nezjistil, že rozsudek citovaný ve výrokové části napadeného trestního příkazu byl v rámci ukládání souhrnného trestu zrušen ve výroku o uloženém trestu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. a za všechny sbíhající se trestné činy byl uložen pouze trest odnětí svobody v trvání 2 roků s odkladem na zkušební dobu 4 roků, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Liberci tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V.

Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanoveních § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 314e odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V. Na základě tohoto výroku pak podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby postupoval podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. a trestní stíhání obviněného D. V. zastavil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. února 2006

Předseda senátu:

JUDr. J. P.