Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 26/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem  z 10. 9. 1991 č. j. -63,  zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo odstranit  vstupní branku a část plotu na parcele č. 1261-zahrada, zapsané v evidenci nemovitostí Střediska geodézie ve V. na LV č. 660 pro obec a k. ú. L., a to branku a tu část plotu, která se nachází mezi body 3. – 5. grafické přílohy znaleckého posudku z oboru geodézie a kartografie znalce P. K. z 21. 10. 1990. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z 30. 4. 1992, č. j. -97.  Rozsudek nabyl právní moci 30. 4. 1992.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě z 27. 11. 1997, č. j. -54, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně z 31. 3. 1997, č. j. -44, kterým byla  povolena obnova řízení ve věci sp. zn. .

Soud prvního stupně usnesením z 29. 9. 2004, č. j. -341, výrokem pod bodem I.  rozhodl, že „návrh na změnu rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 10. 9. 1991, čj. -63, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 1992,  sp. zn.10 Co 560/91, jímž byl zamítnut návrh, aby žalovaná byla povinna odstranit vstupní branku a část plotu na p. č. 1261- zahrada, zapsané na LV č. 660 pro obec a k. ú. L., ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, se zamítá.“ Výrokem pod bodem II. bylo zastaveno řízení ohledně  části žaloby, na základě které měla žalovaná  odstranit kůlnu  z parc. č. 1261 v  k. ú. Lidečko, a výroky pod body III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením z 30. 3. 2005, č. j. , usnesení soudu prvního stupně „v napadené části, tj. s výjimkou odstavce II. výroku“, potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že   ve znaleckých posudcích z oboru  geodézie a kartografie v řízení vypracovaných, jak v původním řízení znalců Ing. P. K., Ing.V. M., tak  po povolení obnovy znalců Ing. P. Ž., Ing. R. P. a revizního znalce Ing. V. D., se sice projevily rozdíly  v zaměření hranice mezi pozemky v k. ú. L., a to parc. č. 284 ve vlastnictví žalobce a parc. č. 1261 ve vlastnictví žalované, ale šlo jen o důsledek různých měřičských metod. Závěry všech znaleckých posudků však byly stejné v tom, že vstupní branka a  oplocení  v  žalobou vymezené části, které náleží žalované, se  nacházejí  na jejím pozemku parc. č. 1261, nikoli  na pozemku žalobce parc. č. 284. Soudy obou stupňů  dospěly k závěru, že  žalobce neprokázal žádný právní titul k tomu, aby žalované byla uložena povinnost  branku  a oplocení  z pozemku parc. č. 1261 odstranit.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož  přípustnost opírá o .  Považuje za nesprávné zjištění soudů obou stupňů, že branka a oplocení  se nacházejí na pozemku  žalované, a podrobně rozvádí výhrady ke znaleckému dokazování. Navrhuje, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena, věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem dokazování doplnit novým znaleckým posudkem.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Podle (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( odst. l věta druhá).  Podle ustanovení platí obdobně.

Podle odst. l   byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu projedná.; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu.

To znamená, že ve věcech uvedených v je dovolání přípustné za stejných podmínek, jaké stanoví pro přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo proti jeho usnesení ve věci samé , a to včetně omezení přípustnosti dovolání podle .

Nejvyšší soud jako soud dovolací proto po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou  a řádně zastoupenou osobou včas, nejprve zkoumal, zda s ohledem na to, že rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodnutím potvrzujícím, jsou v daném případě splněny podmínky přípustnosti dovolání z hlediska ustanovení .

Dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v a c), odst. 3 . Protože předpoklady stanovené v nebyly naplněny,  přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle , odst. 3 , podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Nejvyšší soud uvedl již v usnesení z 29. 4. 2002, sp. zn. , publikovaném pod C 1164/svazek 16 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, že „v dovolání, jehož přípustnost  může být dána jen podle , nelze úspěšně uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné  části oporu v provedeném dokazování.“ Přípustnost dovolání podle odst. l písm. c), odst. 3 může být založena jen pro řešení otázek právních.

Žalobcem vytýkaná nesprávnost zjištění, že branka a oplocení v žalobou vymezeném rozsahu se nachází  na parc. č. 1261 a nikoli na parcele  č. 284, je pro úsudek o přípustnosti dovolání bezpředmětná, neboť není  námitkou  právní, ale skutkovou. Jestliže žalobce uplatnil dovolací důvod podle ,  že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nemohl dovolací soud správnost  rozsudku odvolacího důvodu přezkoumat, nebotˇ  uplatnění tohoto  důvodu - jak uvedeno výše - přípustnost dovolání podle odst. l písm. c) nezakládá.

S ohledem na uvedené dovolací soud neshledal podmínky přípustnosti dovolání v daném případě naplněny.

Dovolací soud proto podle za použití dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované náklady nevznikly  (, a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne  21. února 2006

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu