Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 146/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném s předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců A) M. Š. a B) M. Z., obou zastoupených advokátem, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad štolou 3, o 127.753,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2004, č. j. -288, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 22. 10. 2003, č. j.  -227, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 24. 2. 2004, č.j. -248, uložil žalované zaplatit žalobci částku 127.753,- Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 6. 9. 2001 do zaplacení, dále zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení 8,5% úroku z prodlení z částky 127.753,- Kč za dobu od 20. 8. 2001 do 5. 9. 2001, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalované Městský soud v Praze poté, co podle rozhodl o vstupu druhé žalobkyně do řízení v části, týkající se částky 125.390,- Kč s příslušenstvím, na místo prvého žalobce, usnesením ze dne 31. 8. 2004, č. j. -288, rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 24. 2. 2004, zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalobkyně dovolání. Předně se neztotožňuje s poučením o nepřípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, neboť má zato, že jde o rozhodnutí, kterým odvolací soud rozhodl o právech a povinnostech účastníků ve vztahu k meritu věci jinak než soud prvního stupně, takže po obsahové stránce jde o měnící rozhodnutí, vydané v odvolacím řízení, které trpí závažnými procesními vadami a kterým bylo (zčásti) rozhodnuto o odvolání a o zrušení takových výroků rozsudku soudu prvního stupně, které žalovaná nebyla oprávněna napadnout odvoláním, a proto její odvolání mělo být v této části odmítnuto. Dále namítá, že Mgr. N., člen odvolacího senátu, který vydal napadené usnesení, je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro podjatost, a to přesto, že návrhu na jeho vyloučení nebylo Vrchním soudem v Praze vyhověno. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudu odvolacího zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s nařízením, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že  dovolání bylo proti rozsudku odvolacího soudu podáno osobou oprávněnou ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti  usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo  dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ().

V posuzovaném případě druhá žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Přípustnost dovolání není podle ustanovení dána, a to již z toho důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebyl potvrzen nebo změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Nejedná se zde o tzv. diformitu - rozdílnost (nesouhlasnost) rozhodnutí odvolacího soudu s rozhodnutím soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení , jak dovozuje dovolatelka, neboť nejde o výrok měnící; odvolací soud tím, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil, vzájemná práva a povinnosti účastníků nevymezil, proto je diformita obou rozhodnutí pojmově vyloučena. Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože rozhodnutím soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány, a přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení a 2 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.

Je tedy zřejmé, že dovolání druhé žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Přípustnost dovolání podle a násl. nezakládá ani námitka podjatosti. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle , věty první, a

Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť rozhodnutím o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým byla zrušena část rozsudku soudu prvního stupně, se řízení nekončí a o všech dosavadních i dalších nákladech řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne  21. února 2006

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu