Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2976/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně C., Ltd., Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) B. H., a. s., 2) K. K., 3) F. K., 4) T. K., 5) P. T. a. s., 6) S. H. a. s., 7) JUDr. M. L., správci konkurzní podstaty úpadce T. A. a. s., o určení neplatnosti smluv o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2005, č. j. -76, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením z 29. 4. 2005, č. j. -76, odmítl odvolání žalovaného 3) proti usnesení Okresního soudu v Opavě (dále „soud prvního stupně“) z 21. 10. 2004, č. j. -46, jímž byla vyloučena k samostatnému řízení věc žalobkyně proti žalované 6) o určení neplatnosti smluv o zřízení věcného břemene s odůvodněním, že podle (dále „OSŘ“) odvolání proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení není přípustné.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 3) dovolání, v němž namítá, že odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil formálním konstatováním, že odvolání směřuje proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení a proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Pokud skutečně zakládá v nepřípustnost odvolání, odporujey id. Navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena.

V průběhu dovolacího řízení usnesením z 26. září 2005, č. j. -69, byl na majetek obchodní společnosti T. A. a. s. prohlášen konkurz a ze zákona došlo podle , o konkurzu a vyrovnání (dále „“) k přerušení řízení. Správcem konkurzní podstaty byl shora označeným usnesením ustanoven JUDr. M. L., který byl spolu s žalobcem Nejvyšším soudem usnesením z 3.1. 2006, č. j. -88, vyzván, aby se vyjádřil zda navrhuje pokračování v řízení. Žalobce podáním z 17. 1. 2006 navrhuje, aby bylo v řízení pokračováno se správcem konkurzní podstaty žalovaného 7) JUDr. M. L. Účastníkem řízení se tak ve smyslu stal namísto úpadce konkurzní správce.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl jako nepřípustné odvolání směřující proti usnesení o vyloučení věci k samostatnému řízení, není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až .

Podle ustanovení , a není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Ustanovení upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku (usnesení) odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení o odmítnutí odvolání jako nepřípustného však usnesením „ve věci samé“ není (srov. k tomu shodně např. usnesení Nejvyššího soudu z 19. 7. 2004, sp. zn. , publikovaném na internetových stránkách Nejvyššího soudu).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ) dovolání třetího žalovaného podle ustanovení a odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. února 2006

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu