Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 10/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. , a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. V.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, která na zrušený výrok obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. , byl obviněný J. V. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 4. 8. 2003 v době kolem 13.30 hodin na V. n. v P., před domem prodal za částku 150,- Kč neztotožněnému muži půl tablety léku Subutexu - 8 mg, dále P. O., nabízel Subutex a Rohypnol a dalšímu neztotožněnému muži dal 3 tablety Rohypnolu, přičemž Subutex je látka, která obsahuje Buprenorfin, tedy látku, která je uvedena v příloze č. 6 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní a Rohypnol je uveden v příloze č. 5 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní či omamná. Za to byl obviněnému podle § 45 odst. 1, 2, 3, a § 45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 25. 11. 2004.

Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti České republiky podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. V. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních § 35 odst. 2, § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím také v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

Ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti vytkl Obvodnímu soudu pro Prahu 1, že při svém rozhodování nezohlednil existenci trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 1. 2004, sp. zn. , jímž byl obviněnému pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), c), e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, které obviněný v době rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 1 dosud nevykonal. Uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin tak došlo k překročení horní výměry stanovené zákonem pro takovýto druh trestu o 250 hodin.

Stěžovatel dále namítá, že Obvodní soud pro Prahu 1 pochybil i tím, že neukládal souhrnný trest podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., přesto posuzovaná trestná činnost byla spáchána dříve, než byl obviněnému doručen trestní příkaz ve věci Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. .

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. V. v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, včetně všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v § 35 odst. 1 tr. zák., když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla pokladu.

Podle ustanovení § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.

Podle ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Podle ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 se v posuzované trestní věci uvedenými zákonnými ustanoveními důsledně neřídila.

Nejvyšší soud zjistil z obsahu trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , že státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podala u tohoto soudu dne 15. 9. 2003 obžalobu na obviněného J. V. Samosoudkyně tohoto soudu vydala dne 29. 9. 2003 usnesení pod sp. zn. , jímž podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 172 písm. b) tr. ř. zastavila trestní stíhání obviněného J. V. pro skutek spočívající v tom, že dne 4. 8. 2003 v době kolem 13.30 hodin na V. n. v P., před domem prodal za částku 150,- Kč neztotožněnému muži 1/2 tablety léku Subutex 8 mg, který obsahuje Buprenorfin, tedy látku, která je uvedena v příloze č. 6 k zákonu č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní, v čemž bylo podanou obžalobou spatřováno spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., neboť skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Z podnětu stížnosti státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 projednal věc v neveřejném zasedání Městský soud v Praze, který usnesením ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. , podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, aby o ní znovu jednal a rozhodl. Samosoudkyně Obvodního soudu Prahu 1 vydala po provedeném hlavním líčení dne 24. 6. 2004 rozsudek pod sp. zn. , jímž obviněného J. V. uznala vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., přičemž mu uložila trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Obviněnému však již trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 1. 2004, sp. zn. , který byl obviněnému doručen dne 6. 2. 2004 a právní moci nabyl dne 17. 2. 2004, byl pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), c), e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, který obviněnému v době vydání rozsudku, jenž je napaden stížností pro porušení zákona, nebyl dosud nařízen.

Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 mohla existenci předchozího odsouzení zjistit z opisu rejstříku trestů ze dne 3. 5. 2004, který je ve spise založen (č. l. 94), v němž je vyznačeno. Uvedené zjištění ji mělo vést v rámci úvah o uložení trestu, stanovení jeho adekvátního druhu a výměry k prověření, zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán.

Skutečnost, že samosoudkyně nevyžádala uvedený spis Obvodního soudu pro Prahu 4 a neprovedla jím důkaz, vedla především k porušení zákona v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., neboť napadeným rozsudkem nebyl uložen souhrnný trest, byť trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. byl spáchán dne 4. 8. 2003, tedy dříve, než byl obviněnému v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. doručen dne 6. 2. 2004 trestní příkaz. Pro uložení souhrnného trestu podle zásad uvedených v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. tak byly dány zákonné předpoklady. K porušení zákona došlo též uložením trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, jelikož celková výměra trestů obecně prospěšných prací činí 650 hodin, ačkoliv ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. připouští maximální výměru tohoto druhu trestu 400 hodin. Dále bylo porušeno i ustanovení § 36 tr. zák., které upravuje povinnost soudu zohlednit výši stejného druhu trestu, který byl uložen jiným rozsudkem a nebyl dosud vykonán, a výši nově ukládaného trestu tak, aby jejich celkový součet nepřesáhl nejvyšší možnou výměru pro takovýto druh trestu.

V neposlední řadě konstatuje Nejvyšší soud porušení zákona i v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť pod pojem zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nutno vztáhnout i zjištění, která mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.

Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř., neboť uložený trest je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je třeba konstatovat v případě každého trestu, který je uložen ve výměře nad horní hranicí trestní sazby.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. , a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. V.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. poté Nejvyšší soud zrušil v napadeném rozsudku výrok o trestu, vycházeje z citovaného ustanovení a zjištění, že nezákonný je pouze tento výrok rozsudku, přičemž jej lze oddělit od ostatních. Dále byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.

Věc byla podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Tento soud doplní dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , jakož i zprávou Probační a mediační služby České republiky, středisko Praha, zda a případně v jakém rozsahu obviněný uložený trest obecně prospěšných prací vykonal. Provedením a vyhodnocením těchto důkazů v kontextu důkazů, které jsou již součástí trestního spisu, může Obvodní soud pro Prahu 1 dospět k zákonnému rozhodnutí o trestu. Bude však omezen ustanovením § 273 tr. ř., neboť Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona v neprospěch obviněného, jeho situace se tudíž v novém řízení nemůže změnit v jeho neprospěch při existenci zákazu reformationis in peius.

Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§ 270 odst. 4 tr. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. února 2006

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á