Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2651/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 2. 12. 2004, č.j. -12, jímž okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce vyklizením. Odvolací soud dospěl k závěru, že nabízený náhradní byt neodpovídá bytové náhradě určené exekučním titulem, neboť není zajištěn na dobu neurčitou. Jelikož právo bydlení povinného v dosavadní nemovitosti bylo odvozeno od jeho rodinněprávního vztahu k oprávněné, nebylo časově omezeno, a proto použití , kterým se upravují některé otázky související s vydáním , kterým se mění, doplňuje a upravuje , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nepřichází v úvahu.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a odst. 2 ve spojení s a odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. Podle jejího názoru z právních předpisů nelze jednoznačně dovodit, že nezbytným znakem každého náhradního bytu musí být jeho zajištění na dobu neurčitou. Opačný názor by znamenal pro oprávněné nemožnost byt vyklidit, neboť v současné ekonomické situaci se nájemní smlouvy na dobu neurčitou prakticky neuzavírají. V souzené věci navíc nešlo o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, nýbrž o ochranu vlastnictví k nemovitosti, v níž povinný setrvával bez právního důvodu, a právní názor odvolacího soudu je proto nepřípustným zásahem do vlastnického práva. Odvolacím soudem citované ustanovení se na danou věc nevztahuje. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Povinný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto. V návrhu nájemní smlouvy k náhradnímu bytu shledal několik rozporů proti dobrým mravům, zejména dočasné užívání předmětu nájmu, požadavek, aby smlouvu nejdříve podepsal (a v ní potvrdil, v jakém stavu byt převzal) a teprve poté si mohl byt prohlédnout, a možnost užívat byt maximálně se dvěma dalšími osobami. Dosud nedošlo ani k vyrovnání investic vložených do rodinného bytu za trvání manželství.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Ačkoli oprávněná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu přednesla, jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Je výrazem ustálené soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 68, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. ), že u bytových náhrad, jimiž jsou přiměřený náhradní byt, náhradní byt nebo náhradní ubytování, je podmínka jejich zajištění z časového hlediska splněna pouze tehdy, je-li náhrada zajištěna na dobu neurčitou. Zajištění bytové náhrady na dobu určitou se připouští pouze v případě uvedeném v ; dočasný charakter má rovněž přístřeší (, věta třetí, obč. zák.). O žádný z těchto případů však v souzené věci nejde. Okolnosti ekonomického rázu (k nimž patří dovolatelkou namítaná praktická nemožnost zajistit nájemní smlouvu na dobu neurčitou) jsou v této souvislosti bez právního významu.

Jelikož odvolací soud posoudil otázku časového charakteru nabízené bytové náhrady v souladu s ustálenou praxí, Nejvyšší soud dovolání podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, odst. l a ; povinnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. února 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu