Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 225/2021-22

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 228 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně

z částky 11 991 Kč jdoucím od 9. 10. 2020 do zaplacení a

z částky 11 237 Kč jdoucím od 21. 7. 2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 049 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 228 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky 11 991 Kč jdoucím od 9. 10. 2020 do zaplacení a z částky 11 237 Kč jdoucím od 21. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 049 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 12 000 Kč a 15 000 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, dále pak náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela, že se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 15. 8. 2019 byla uzavřena smlouva číslo když předtím dostatečně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr 12 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky, dále pak uhradit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 60 týdenních po 360 Kč, první splátka byla splatná 22. 8. 2019, poslední 8. 10. 2020. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Za dobu trvání smlouvy uhradila pouze 1 200 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částkou 880 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso částkou 320 Kč. Dne 27. 5. 2019 byla uzavřena smlouva číslo když předtím dostatečně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr 15 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky, dále pak uhradit úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 60 týdenních po 450 Kč, první splátka byla splatná 3. 6. 2019, poslední 20. 7. 2020. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Za dobu trvání smlouvy uhradila pouze 6 200 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částkou 3 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso částkou 1 400 Kč a na poplatek za administrativní činnost 1 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny 12 000 Kč, přirostlých úroků, dále plynoucího úroku, úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen.

2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením a ve věci jednání nenařizoval.

3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 27. 5. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru poskytovaném v hotovosti označená jako anonymizována dvě slova, a to s odkazem na a zákon o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, doba trvání byla sjednána na 60 týdnů. Zápůjčce úroková sazba byla pro tento případ stanovena 32,15 % ročně, administrativní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % výše jistiny, odměna za hotovostní inkaso splátek činila 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Ve výsledku měla žalovaná uhradit celkem 27 000 Kč v 60 splátkách, výše splátky byla stanovena 450 Kč týdně. RPSN se uvádí 206,15 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí finančních prostředků v hotovosti. Ohledně úhrad žalobkyně nepředložila žádné důkazy, žalovaná však žádným způsobem nevyvracela tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 6 200 Kč, k tomuto tvrzení tedy důkazy nebyly požadovány. Dne 15. 8. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru poskytovaném v hotovosti označená jako anonymizována dvě slova, a to s odkazem na a zákon o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr 12 000 Kč, doba trvání byla sjednána na 60 týdnů. Zápůjčce úroková sazba byla pro tento případ stanovena 32,15 % ročně, administrativní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % výše jistiny, odměna za hotovostní inkaso splátek činila 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Ve výsledku měla žalovaná uhradit celkem 21 600 Kč v 60 splátkách, výše splátky byla stanovena 360 Kč týdně. RPSN se uvádí 206,15 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí finančních prostředků v hotovosti. Ohledně úhrad žalobkyně nepředložila žádné důkazy, žalovaná však žádným způsobem nevyvracela tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 1 200 Kč, k tomuto tvrzení tedy důkazy nebyly požadovány. Co se týče informací o jejím příjmu, uvedla (zjištěno z karty zákazníka), že je zaměstnána u právnická osoba, s.r.o. jako operátorka s čistým příjmem 22 750 Kč měsíčně, výdaje na bydlení a další osobní výdaje byly uvedeny částkou 14 520 Kč. Uvádí se, že žadatelka předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, dále pak nájemní smlouvu. Co se týče dalších důkazů, byla předložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně přílohy, kdy pohledávka za žalovanou je evidována pod číslo. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno právní předchůdkyni žalobkyně 19. 2. 2021, naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení právním zástupcem žalobkyně 13. 5. 2021. Podle statistických dat ČNB byly v květnu 2019 poskytovány úvěry na spotřebu domácnostem za 8,30 % ročně, v srpnu 2019 pak za 8,60 % ročně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

7. S ohledem na předmět řízení se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byly platně uzavřeny úvěrové smlouva či nikoliv, kdy z prokázaného skutkového stavu je zřejmé, že účastníci v písemné podobě sjednali poskytnutí finančních prostředků s tím, že žalovaná jako úvěrovaná měla za poskytnuté finanční prostředky hradit souhrnný poplatek. Jedná se o smlouvy uzavřené na formuláři společnosti, kde jsou jednak přesně vymezeny povinnosti, dále pak ve smluvních podmínkách jsou stanoveny úrokové sazby, jak úroková sazba výpůjční, tak i RPSN, která v obou případech představuje 206,15 %. Výpůjční výroková sazba je uvedena 32,15 %. Soud konstatuje, že tento způsob uzavírání úvěrových smluv s fyzickými osobami je poměrně běžný, to je soudu z jeho činnosti známo. Je také zcela jasné, že úvěrovaná nemá v podstatě možnost do obsahu smlouvy zasáhnout, snad s výjimkou poskytované finanční částky a možná množství týdenních splátek či splátek měsíčních. To však samo o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy.

8. Esenciální náležitostí smlouvy o úvěru je úrok, za který jsou finanční prostředky poskytovány. Ve smlouvách uzavřených se žalovanou se sice hovoří o souhrnném poplatku, není však zřejmé, co jiného než právě úrok by tento poplatek měl představovat. Soud proto posoudil u úvěrové smlouvy na 15 000 Kč částku 12 000 Kč právě jako úrok za poskytnutí finančních prostředků, kterého se žalobkyni mělo dostat při úplném splacení celé částky. Částka 12 000 Kč odpovídá úrokové sazbě 69,33 % ročně. Soud tedy s ohledem na běžně poskytované úrokové sazby v době uzavření smlouvy konstatuje, že úrok v roční sazbě 69,33 % rozhodně považuje za nepřiměřeně vysoký oproti běžně poskytovaným 8,30 %. Takto poskytnuté výši úroku nelze přiznávat soudní ochranu a lze pouze konstatovat, že pro svoji zjevnou nepřiměřenost se jedná o ujednání neplatné. Stejně tak je to i v případě druhé smlouvy na 12 000 Kč, kdy souhrnně poplatky představují 9 600 Kč. I zde tuto částku posoudil soud jako sjednaný úrok za poskytnutí finančních prostředků představující roční úrokovou sazbu opět 69,33 % oproti běžně poskytované sazbě 8,60 %. Zde soud odkazuje na ustanovení , který za neplatné označuje právní jednání, které se příčí dobrým mravům a v souladu s ustanovením je k této neplatnosti třeba přihlédnout i bez návrhu. Jedná se totiž o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a lze jej označit jako takové, které narušuje veřejný pořádek. Soud shledává postup úvěrujících společností za nepřípustný, a zcela souhlasí s vývojem judikatury takovým, že není možné takovémuto jednání zajišťovat ochranu.

9. Nicméně soud zároveň konstatuje, že je třeba zodpovědnost za uzavírání úvěrových smluv přenášet i na úvěrovaného. Pokud se žalovaná rozhodla uzavřít úvěrovou smlouvu, nepochybně si byla vědoma skutečnosti, že ze strany úvěrující společnosti se nejedná o charitativní činnost či dar, byla si vědoma toho, že žalobkyně jako podnikatel je společností určenou pro generování zisku, u společností poskytujících úvěry tímto ziskem je právě úrok. Soud tedy z pohledu právní jistoty má za to, že je na místě z předložených listin uzavřít pouze tolik, že strany měly v úmyslu uzavřít úvěrovou smlouvu, na základě které by žalované bylo poskytnuto 40 000 Kč. K tomu také došlo. Nebylo zjištěno, že by strany měly v úmyslu sjednat jakoukoliv smlouvu jinou, jen velmi těžko si lze představit, že by úvěrující poskytovala finanční prostředky bez jakéhokoliv zisku. Soud proto konstatuje, že podle jeho názoru je možné posoudit smlouvu o úvěru číslo ze dne 27. 5. 2019 i smlouvu číslo ze dne 15. 8. 2019 za platné právní jednání, kdy zcela oddělitelná je pouze část týkající se úroků, neboť ty byly sjednány ve výši neplatné.

10. Soud proto aplikoval ustanovení a rozhodl se žalovanou zavázat k úhradě úroku ve výši určené podle . Jedná se tedy o výši úroků, které jsou požadovány obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle úvěrovaného v době uzavření smlouvy. V případě první smlouvy ze dne 27. 5. 2019 běžná úroková sazba činila 8,30 % pro poskytování úvěrů pro spotřebu domácností. Pokud s výší tohoto úroku soud pracoval jako s úrokem ročním, za dobu 60 týdnů měla žalovaná uhradit úrok celkem 1 437 Kč, celková částka ze strany žalované by tedy měla být uhrazena 17 437 Kč. Pokud žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 6 200 Kč, zbývá k úhradě 11 237 Kč. K úhradě této částky tedy soud žalovanou zavázal. V případě druhé smlouvy ze dne 15. 8. 2019 běžná úroková sazba činila 8,60 % pro poskytování úvěrů pro spotřebu domácností. Pokud s výší tohoto úroku soud pracoval jako s úrokem ročním, za dobu 60 týdnů měla žalovaná uhradit úrok celkem 1 191 Kč, celková částka ze strany žalované by tedy měla být uhrazena 13 191 Kč. Pokud žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 1 200 Kč, zbývá k úhradě 11 991 Kč. I k úhradě této částky soud žalovanou zavázal. Co se týká úroků z prodlení, zde soud přiznal úrok z prodlení v souladu s návrhem žalobkyně od data následujícího po úplné splatnosti poskytnutých úvěrů. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

11. Soud pro úplnost dodává, že dosud bylo rozhodováno buď o úplné neplatnosti smluv žalobkyně, případně o neplatnosti jednotlivých částí z důvodů nesouladu textu smlouvy a obchodních podmínek. S ohledem však na rozhodovací praxi odvolacího soudu se i soud prvního stupně přiklonil ke konstrukci oddělitelnosti ujednání o úrocích, když tento postup z jeho pohledu i lépe akcentuje zákonnou úpravu smluvních vztahů.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle . Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 70,70 %, neúspěšná co do 29,30 %, má tedy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v rozsahu 41,40 %. Žalobkyni by v případě plného úspěchu náležela celková náhrada 2 532 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 080 Kč, dále pak ve 3 úkonech právní služby po 300 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč a DPH 21 % dle , při použití ustanovení ) tohoto předpisu. 41,40 % z této částky tedy představuje náhradu nákladů řízení ve výši 1 049 Kč.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty před středníkem , žalovanému byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.