Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 276/2021
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 4 204,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 203,7 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,19 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 4 203,7 od datum do zaplacení,
-) úrok 20,9 % ročně z částky 3 438,07 Kč od datum do zaplacení,
se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 203,7 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,19 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 4 203,7 od [datum] do zaplacení, -) úrok 20,9 % ročně z částky 3 438,07 Kč od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jenž byla doručena soudu dne datum, spolu doplněným podání ze dne datum a datum, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 203,7 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy ze strany žalovaného, který banka akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný byl povinen poskytnutou půjčku splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 464 Kč, první splátka byla splatná dne datum a každá další vždy k 13. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z bankovního účtu č. bankovní účet. Mezi bankou a žalovaným byla sjednána úroková sazba ve výši 20,9 %. Žalovaný se zavázal splácet poplatky dle aktuálního sazebníku poplatků. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto banka pohledávku žalovaného ke dni datum zesplatnila. Dne datum byla pohledávka za žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobkyní dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ke dni postoupení pohledávky hodnota pohledávky činila 4 204,89 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu částky 4 203,7 Kč a příslušenství.
Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost splácet žalovaného úvěr, a to na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, což vyplývá z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. S ohledem na výši úvěru a na získané informace banka schválila úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na úvěr částku 26 184,38 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne datum, se nedostavil žalovaný, svou neúčast neomluvil, soud jednal a rozhodl ve věci samé.
Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne datum učinil žalovaný návrh na uzavření smlouvy o půjčce číslo kdy navrhuje, aby právnická osoba přijala tento návrh a uzavřela s ním smlouvu o půjčce na částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 20,90 %, měsíční splátkou ve výši 464 Kč a dobou trvání měsíčních splátek 48. Celková částka splatná činí 22 248,21 Kč. Návrh žalovaný učinil prostřednictvím internetového bankovnictví přes SMS potvrzovací kód z telefonního čísla tel. číslo, číslo kódu číslo. Dne datum anonymizována dvě slova akceptovala návrh na uzavření smlouvy o půjčce číslo s tím, že potvrzuje, že obdržela uvedený návrh, tento návrh bez výhrad akceptuje a uzavírá s žalovaným smlouvu o půjčce na nezajištěný neúčelový splátkový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 20,90 %, splatnou v 48 splátkách po 464 Kč. Dne datum žalovaný učinil návrh dodatku ke smlouvě o půjčce se změnou pravidelného dne splátky, a to na 13. dne v měsíci, první den splátky od datum. Akceptaci návrhu k dodatku ke smlouvě o půjčce dne datum banka uvedený návrh přijala. Dne datum žalovaný čerpal půjčku ve výši 15 000 Kč. Dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba, kdy uzavřeli smlouvu o běžném a spořicím účtu. Výzvou ze dne datum právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení závazku z titulu smlouvy o půjčce
číslo ve lhůtě 10 dnů. Výzva byla žalovanému odesílána dne datum. Dne
datum banka schválila úvěr žalovanému, kdy žalovaný podal žádost o úvěr číslo ve výši 15 000 Kč se splatností 48 měsíců, sdělil bance informace, které jsou úplné a pravdivé, udělil souhlas do nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů, kdy sdělil, že je zaměstnán s příjmem
17 000 Kč. Byly zohledněny výdaje ve výši 9 057 Kč, z toho měsíční splátky úvěru 4 493 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a výdaje na bydlení 1 554 Kč. Žalovaný byl vyhodnocen jako schopen půjčku splácet. Dále byl žalovaný prověřen v registru příjmení. Dopisem ze dne datum oznámil právní předchůdce žalobkyně postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce
číslo na žalovaného. Oznámení postoupení pohledávky bylo odesíláno žalovanému dne datum.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platbě uzavřena dne datum ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Zároveň soud na danou věc aplikuje zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jeh tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
Podle ust. § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím. Žalobkyně uváděla, že vycházela z informací od žalovaného, dále z databází, kdy žalovaný v protokolu o ověření úvěruschopnosti ze dne
datum uváděl, že je zaměstnaný s příjmem 17 000 Kč, deklarované výdaje jsou ve výši
9 057 Kč, z toho měsíční splátky úvěru 4 493 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a výdaje na bydlení 1 554 Kč. Dále byla provedena kontrola v registru příjmení. Na základě uvedených informací nebyly pochybnosti o schopnosti klienta splácet úvěr.
Tato tvrzení byla podpořena i protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisem registru příjmení, kreditním reportem, výpisem z účtu žalovaného za měsíc listopad a prosinec 2016. Jiné podklady, kterými by žalobkyně prokázala prověření získaných informací od žalovaného, zejména co do výše výdajů na živobytí, výdajů na bydlení a výše osobních životních nákladů nebyly soudu doloženy.
Soud měl za to, že z dosavadních důkazů nebylo žalobkyní prokázáno, že byla řádným způsobem zkoumána úvěruschopnost žalovaného, proto byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 3
o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tomuto tvrzení, s poučením o neunesení břemene důkazního při neoznačení důkazů. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které nejsou žádným způsobem podloženy (alespoň soudu nebyly v tomto směru doloženy veškeré relevantní důkazy). Ze strany žalobkyně bylo nutné, aby si jednak opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného a zároveň bylo nutno tyto příjmy a výdaje doložit, respektive prokázat tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalovaného a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 15 000 Kč a měl být splácen splátkou ve výši
464 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně se poskytováním zápůjček a spotřebitelských úvěrů zabývá v rámci své podnikatelské činnosti, tedy na profesionální úrovni se znalostí právní problematiky věci. Je tedy nutno klást na právního předchůdce žalobkyně, potažmo na žalobkyni vyšší nároky co do splnění požadavků stanovených zákonem ohledně zkoumání úvěruschopnosti u každého žadatele, tj. řádně a podrobně zkoumat a hlavně prověřovat veškeré dostupné informace sdělené žadatelem o zápůjčku a další dostupné informace, což se dané věci nestalo a zároveň nebyly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Soud má za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. S odkazem na ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem
(§ 580 odst. 1 o. z.). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání o placení poplatku a příslušenství.
Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně částku
26 184,38 Kč, a tato tvrzení nebyla žádným způsobem rozporována, má soud za to, že v daném případě nevznikl žalobkyni nárok na přiznání žádné částky, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný poskytl za celou dobu trvání smluvního stavu plnění, které zcela pokrylo původní poskytnuté peněžní prostředky.
Tak, jak je to uvedeno ve výroku II., byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta s ohledem na právní názor soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem a posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).