Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 200/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněné Z. L.

Napadené usnesení s e z r u š u j e. Zrušuje se i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 1999, sp. zn. , byla obviněná Z. L. uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997, za což byla odsouzena podle § 250 odst. 4 tr. zák za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle § 60a odst. 1 tr. zák. za podmínek uvedených v § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák., § 60a odst. 2 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 roků a zároveň byl po tuto dobu vysloven nad obviněnou dohled. Dále bylo podle § 60a odst. 3 tr. zák. obviněné uloženo, aby podle svých sil nahradila škodu způsobenou trestným činem a podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl obviněné uložen trest zákazu činnosti – soukromého podnikání s předmětem podnikání: Koupě smíšeného zboží za účelem dalšího prodeje – na 7 roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 1. 1995, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 2. 1999. Zkušební doba podmíněného odsouzení tedy počala běžet dne 8. 2. 1999.

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. (tj. v průběhu zkušební doby), byla obviněná Z. L. uznána vinnou trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., za což byla odsouzena podle § 217 odst. 1 tr. zák k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 7. 2003.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , bylo rozhodnuto tak, že obviněná Z. L. podle § 330 odst. 1 tr. ř. vykoná trest odnětí svobody v trvání 3 roků, který jí byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 1999, sp. zn. , s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 5 roků. Podle § 60 odst. 4 tr. zák. za použití § 39a odst. 3 tr. zák. byla zařazena pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem. Usnesení nabylo právní moci dne 5. 4. 2004. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Plzni uvedl, že měl k dispozici zprávy o výkonu dohledu, ze kterých vyplynulo, že obviněná vůbec nezačala splácet škodu způsobenou její trestnou činností s vysvětlením, že na její původní firmu byl vyhlášen konkurs. Ze zmíněných zpráv také vyplynulo, že odsouzená měla problémy s plněním dohledu, neboť se mnohdy bez omluvy nedostavila na domluvené setkání s příslušným probačním úředníkem. Soud měl dále k dispozici spis Okresního soudu v Karlových Varech vedený pod sp. zn. , ze kterého vyplynulo že obviněná Z. L. byla rozsudkem ze dne 28. 4. 2003 uznána vinnou trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., a to ve formě úmyslného zavinění, kterého se dopustila tak, že nejméně v době od 19. 10. 2000 do 27. 6. 2001 v N., okres K. V., jako matka nezajišťovala řádně výchovu svého nezletilého syna J. M. Vzhledem k tomu, že obviněná následně otěhotněla, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. , rozhodl tak, že podle § 322 odst. 2 tr. ř. odložil citovaný trest odnětí svobody na dobu 1 roku po porodu. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 12. 2004.

Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že podle § 178 odst. 1 tr. ř. (správně mělo být podle § 278 odst. 1 tr. ř.) se povoluje obnova řízení pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., které bylo vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech na základě obžaloby Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech, sp. zn. 1 Zt 987/2001, která byla vedena pod sp. zn. . Podle § 284 odst. 1 tr. ř. byl zrušen v rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. , výrok o vině obviněné Z. L. a výrok o uloženém trestu. Citované usnesení nabylo právní moci dne 1. 2. 2005. V následném řízení byla obviněná Z. L. rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. , podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěna obžaloby Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech, sp. zn. 1 Zt 987/2001, pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 9. 2005.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné Z. L. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v návaznosti na ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. v řízení předcházejícím.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že odsouzení obviněné z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. , pro trestnou činnost spáchanou ve zkušební době podmíněného odsouzení bylo zásadním důvodem k rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podle § 330 odst. 1 tr. ř. § 60 odst. 1 tr. zák. V daném případě však následným zprošťujícím rozsudkem po povolené obnově řízení ve věci tento důvod odpadl, proto došlo usneseními Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. a Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , k porušení zákona, a to bez ohledu na skutečnost, že soudy v době vydávání rozhodnutí o výkonu původně podmíněně odloženého trestu nevěděly a ani vědět nemohly o tomto dalším postupu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , byl porušen zákon v neprospěch obviněné Z. L. ve vytýkaném směru, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. vysloví soud, že se podmíněně odsouzený osvědčil, jestliže vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám. Jinak soud rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.

Z citace uvedeného ustanovení je zřejmé, že základní podmínkou pro úvahy, zda a v jakém rozsahu uvedené zákonné ustanovení aplikovat, je existence zkušební doby a hodnocení rozhodných okolností, které se staly v jejím průběhu. Běh zkušební lhůty začíná dnem právní moci rozsudku. V posuzovaném případě byl rozsudek, sp. zn. , Krajského soudu v Plzni, jímž byla obviněná uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve znění platném do 31. 12. 1997 a odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 roků, vyhlášen dne 29. 10. 1998 a nabyl právní moci dne 8. 2. 1999.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zkušební doba započala dne 8. 2. 1999 a končila dne 9. 2. 2004. Obviněná se podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. , dopustila trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák. tím, že nejméně v době od 19. 10. 2000 do 27. 6. 2001 v N., okres K. V., jako matka nezajišťovala řádně výchovu svého nezletilého syna J. M. Za to jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Tento trestný čin tak byl spáchán v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení, avšak usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že se povoluje obnova řízení pro výše uvedený trestný čin, které bylo vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , v rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. , byl zrušen výrok o vině obviněné Z. L. a výrok o uloženém trestu a v následném řízení byla obviněná Z. L. rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. , podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěna obžaloby pro výše citovaný trestný čin.

Z obsahu trestního spisu Krajského soudu v Plzni vedeného pod sp. zn. bylo Nejvyšším soudem zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , bylo rozhodnuto tak, že obviněná Z. L. podle § 330 odst. 1 tr. ř. vykoná trest odnětí svobody v trvání 3 roků, který jí byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 1999, sp. zn. , s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 5 roků. Podle § 60 odst. 4 tr. zák. za použití § 39a odst. 3 tr. zák. byla zařazena pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem. Jedním z důvodů pro vydání výše uvedeného rozhodnutí bylo odsouzení obviněné Z. L. rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. . Z uvedeného je zřejmé, že v době vydávání rozhodnutí o výkonu trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, který byl obviněné uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. , soudům nebylo nic známo o existenci rozhodnutí o povolení obnovy řízení ani o tom, že v následném řízení byla obviněná Z. L. rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. , zproštěna obžaloby pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněné Z. L. Poté podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení spolu s rozhodnutím soudu I. stupně zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Vzhledem k tomu, že zkušební doba započala dne 8. 2. 1999 a končila dne 9. 2. 2004, uplynula dne 9. 2. 2005 roční lhůta pro rozhodnutí o osvědčení. Za této situace platí fikce, že se podmíněně odsouzená ve zkušební době osvědčila (§ 60 odst. 2 tr. zák.), neboť soud sice rozhodl, že se trest odnětí svobody vykoná, avšak toto rozhodnutí bylo v řízení o mimořádném opravném prostředku zrušeno. V daném případě nelze učinit další rozhodnutí podle § 270 odst. 1 tr. ř. či § 271 odst. 1 tr. ř., neboť vzhledem k tomu, že již uplynula roční lhůta pro rozhodnutí o osvědčení, nepřichází v úvahu učinit ve věci rozhodnutí nové.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. února 2006

Předseda senátu:

JUDr. J. P.