Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 82/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. , byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zákona, za který byl podle § 224 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Výkon tohoto trestu byl podle § 58 odst. 1 tr. zákona, § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu 5 roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zákona, § 50 odst. 1 tr. zákona byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 roků. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byl poškozený F. Č. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 3. 4. 2004 v 17.00 hod. v místě, kde je povolena maximální rychlost jízdy 50 km/hod. jako řidič osobního automobilu tovární značky Opel Vectra 2.5 V6, při jízdě ve směru od P. n. k ulici B. nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravní situaci a v důsledku nepřiměřené rychlosti, kdy jel rychlostí nejméně 107,8 km/hod. v průběžném jízdním pruhu, se střetl s osobním autem tovární značky Renault Megane 1.9 TDI, řízeným F. Č., který s vozidlem odbočoval z připojovacího jízdního pruhu přes průběžný jízdní pruh a přes přerušovanou čáru vlevo směrem ke vjezdu do sportovního areálu H. S. a nemocnice, při střetu vozidlo Opel narazilo pravou přední stranou do levé přední strany vozidla Renault, došlo k rotaci vozidla Opel, k nárazu do hlinitého břehu, do obrubníku a sloupu veřejného osvětlení, přičemž vozidlo Opel bylo zcela demolováno a spolujezdec obžalovaného z vozidla Opel M. Š., utrpěl poranění více pro život nezbytných a důležitých orgánů v podobě zhmoždění a trhlin plic, mnohočetných zlomenin žeber s poškozením mezižeberních cév a následným krvácením do hrudních vaků, zhmoždění srdce, roztržení bránice, zhmoždění a trhliny levé ledviny, zhmoždění tlustého střeva a krvácení do dutiny břišní, neslučitelné se životem, v důsledku čehož dne 4. 4. 2004 v 00.45 hod. zemřel na ARO Nemocnice v T.

Uvedený rozsudek nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 5. 10. 2005 Krajský soud v Brně. Ten svým usnesením sp. zn. odvolání obviněného zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Třebíči dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí odvolacího soudu a výrok o vině rozsudku soudu prvního stupně s odkazem na dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že napadené usnesení a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podle názoru dovolatele skutek tak, jak je popsán ve výroku o vině a v odůvodnění odsuzujícího rozsudku a v usnesení odvolacího soudu neskýtají dostatečný podklad pro to, aby mohl být dovolatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona a aby mu byl uložen navazující trest.

Dovolatel v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku mimo jiné poukazuje na skutečnost, že odvolací soud provedl doplnění dokazování znaleckým posudkem soudního znalce Ing. M.U. avšak nepřihlédl k zásadně odlišným zjištěním a závěrům tohoto znalce ohledně průběhu dopravní nehody a ani v odůvodnění napadeného usnesení se vůbec nezabýval těmito závěry tohoto znaleckého posudku, když pouze uvedl, že takto doplněné dokazování nebylo důvodem ke změně rozsudku a že obviněný svým způsobem jízdy měl porušit podstatnou povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích a že obviněný se stal jediným viníkem dopravní nehody s neodčinitelným následkem. Podle názoru dovolatele z popisu skutku jednoznačně vyplývá, že dopravní situaci, za které došlo ke střetu obou vozidel, způsobil či přinejmenším spoluzavinil řidič vozidla Renault Megane, a to porušením ustanovení , neboť jeho povinností bylo při přejíždění do druhého jízdního pruhu neohrozit a neomezit řidiče, jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí, a ustanovení , neboť jeho povinností bylo při odbočování vlevo neohrozit řidiče jedoucího za ním a dbát zvýšené opatrnosti. Dovolatel soudí, že pokud jel v době nehody nedovolenou rychlostí, tato okolnost sama o sobě nemohla být jedinou a rozhodující příčinou dopravní nehody, neboť u dopravních nehod je každý následek výsledkem mnoha příčin a důležité je, aby jednání pachatele bylo z hlediska následku příčinou dostatečně významnou. Ani každé jednání, bez kterého by následek nenastal, není však stejně důležitou příčinou následku, a zde vidí dovolatel nesprávné právní posouzení skutku, když Okresní soud v Třebíči vůbec nezhodnotil jeho jednání s ohledem na jednání řidiče vozidla Renault Megane a neurčil správně stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a aby věc přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve skutečnosti však směřuje výlučně proti hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Protože takový obsah dovolání není v souladu se žádným ze zákonných dovolacích důvodů, navrhuje, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z obsahu podaného dovolání je však zcela zjevné, že veškerá argumentace obviněného obsažená v jeho mimořádném opravném prostředku směřuje k revizi učiněných skutkových zjištění, především k přehodnocení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním obviněného a následkem dopravní nehody, přičemž předkládá k posouzení např. rozpory v obsahu obou provedených znaleckých posudků atd. Tato otázka je však otázkou hodnocení důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu, nikoli otázkou právního, resp. hmotně právního posouzení, které lze napadat v rámci použitého dovolacího důvodu. Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku není určeno k přezkoumávání skutkových zjištění soudu, jakož ani postupu při provádění či hodnocení důkazů, dovolání není možno považovat za „druhé odvolání“ a dovolací soud nemá charakter soudu třetí instance. Nejvyšší soud je skutkovými zjištěními soudu prvního a druhého stupně vázán. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů není určen k přezkoumávání námitek toho druhu, které uplatňuje dovolatel.

Je zcela zjevné, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku nevznáší žádné námitky a argumenty, které by směřovaly k nesprávnému právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, nýbrž že pod záminkou formálně uplatněného dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zcela evidentně žádá toliko další revizi samotných skutkových zjištění soudu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného M.K.odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( § 265n tr. řádu ).

V Brně dne 8. února 2006

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h