Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 84/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. , byla obviněná D. H. uznána vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy, jakož i za trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., jímž byla obviněná uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , byl podle § 158 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. obviněné uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem. Obviněné byl dále podle § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých), přičemž podle § 54 odst. 3 tr. zák. jí byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) měsíců. Rozsudkem soudu prvního stupně byl dále podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Obec P. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláním obviněné a odvoláním státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově podaným v neprospěch obviněné. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. , tak, že k odvolání obviněné i státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku o trestu, a poté za podmínek uvedených v ustanovení § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. uložil obviněné za trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ohledně nichž zůstal výrok o vině napadeného rozsudku nezměněn, a za trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., jímž byla obviněná uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , podle § 158 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let, jehož výkon jí podle § 58 odst. 1 a § 60a odst. 2 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let za současného vyslovení dohledu nad její osobou. Rozsudkem soudu druhého stupně byl obviněné uložen opětovně podle § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých), přičemž podle § 54 odst. 3 tr. zák. jí byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) měsíců, a nově podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena v zastupitelských orgánech na dobu 10 (deseti) let, a podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl opětovně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve výroku o náhradě škody zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala obviněná dovolání, ve kterém uvedla, že je s podivem, že odvolací soud shledal v jejím jednání úmysl, přestože uvedl, že i přes zjevnou snahu orgánů policie nebylo prokázáno, že by ze stíhané trestné činnosti obviněná měla majetkový prospěch a že by došlo k jejímu obohacení na úkor obecního majetku, a že je třeba přihlédnout k náročnosti výkonu funkce starostky, která byla obklopena spolupracovníky, kteří jí nebyli ve výkonu funkce oporou, a přestože konstatoval, že obviněná jednala pod tichou, ale zjevnou podporou ostatních zastupitelů k danému postupu. Z celého odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu podle obviněné plyne, že tento soud má pochybnosti o jejím úmyslném jednání a že nebyl prokázán vznik škody, tedy její obohacení či obohacení někoho dalšího. Pokud tedy jde o trestný čin podvodu, obviněná je toho názoru, že neexistuje subjektivní stránka tohoto trestného činu a jeho objektivní stránka je zpochybnitelná a ne zcela prokázaná. Co se týče trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, obviněná se domnívá, že vzhledem k absenci úmyslu by její jednání mohlo být kvalifikováno pouze jako maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1, 2 tr. zák.

Protože podle obviněné Krajský soud v Hradci Králové nesprávně právně posoudil daný skutek, když tomuto schází jak subjektivní, tak objektivní stránka trestného činu, obviněná v závěru svého mimořádného opravného prostředku navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a tomuto soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky ve vyjádření k dovolání obviněné (§ 265h odst. 2 tr. ř.) konstatoval, že na základě spisových materiálů, které má Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici, a informací poskytnutých telefonicky Okresním soudem v Trutnově je možné dovodit, že k uplatnění dovolání obviněné došlo až po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k jeho podání stanovené ustanovením § 265e odst. 1 tr. ř. Proto státní zástupce prioritně navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. a dovolání obviněné odmítl s odůvodněním, že bylo podáno opožděně.

Státní zástupce dále poznamenal, že dovolání obviněné nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., neboť neobsahuje odkaz na některé z konkrétních ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které by obviněná svůj mimořádný opravný prostředek opírala. Za této situace by bylo v případě, že se Nejvyšší soud neztotožní s návrhem státního zástupce na odmítnutí dovolání obviněné pro opožděnost jeho podání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., povinností předsedkyně senátu soudu prvního stupně, aby podle § 265h odst. 1 tr. ř. vyzvala obviněnou, resp. její obhájkyni, k odstranění vad předmětného dovolání ve lhůtě dvou týdnů, kterou k tomu zároveň stanoví. Pro případ, že by obviněná a její obhájkyně na výzvu předsedy soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě potřebným způsobem nezareagovaly, státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a předmětné dovolání obviněné odmítl s odůvodněním, že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

Státní zástupce dále navrhl, aby Nejvyšší soud učinil navrhovaná rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř./, a pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřil svůj souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a zda dovolání bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Shledal přitom, že dovolání sice přípustné je /§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./ a bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, nicméně že nebylo podáno v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.).

Podle § 265e odst. 1, 3 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje; lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

Z ustanovení odst. 2 § 265e tr. ř. dále vyplývá, že jestliže se rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

Podle § 265e odst. 4 tr. ř. není navrácení lhůty k podání dovolání přípustné.

Z předloženého trestního spisu je zřejmé, že rozsudek soudu druhého stupně byl doručen nejprve obhájci obviněné, JUDr. J. D., a to dne 17. 10. 2005, a poté dne 20. 10. 2005 obviněné D. H.; poslední den dvouměsíční dovolací lhůty tedy připadl na den 20. 12. 2005. Protože obviněná prostřednictvím svého nového obhájce, JUDr. J. L.-P., podala své dovolání u Okresního soudu v Trutnově jako soudu prvního stupně až dne 27. 12. 2005, tzn. sedmý den po uplynutí zákonné dovolací lhůty, Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání obviněné D. H., odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděné.

S ohledem na závěr Nejvyššího soudu o opožděnosti dovolání se dovolací soud otázkou, zda mimořádný opravný prostředek obviněné splňuje náležitosti obsahu dovolání uvedené v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. či nikoli, nezabýval.

Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. února 2006

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš