Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 22/2021-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 7 493 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 404 Kč od 14. 12. 2017 do zaplacení a z částky 160 Kč od

28. 12. 2017 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výší 8,5 % ročně z částky 3 196 Kč od 10. 4. 2018 do zaplacení a z částky 723 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, a to do

tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 1 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 915 Kč od

10. 4. 2018 do zaplacení a z částky 95 Kč od 2. 3. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 404 Kč od 14. 12. 2017 do zaplacení a z částky 160 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výší 8,5 % ročně z částky 3 196 Kč od 10. 4. 2018 do zaplacení a z částky 723 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 1 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 915 Kč od 10. 4. 2018 do zaplacení a z částky 95 Kč od 2. 3. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 7 493 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a plynu a s nimi souvisejících služeb, jakož i poplatků za upomínky a odpojení od dodávky elektřiny a souvisejících služeb.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy číslo ze dne datum, za jejíž součást byl rovněž označen„ Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny anonymizováno“ (účinný od 1. 1. 2012) a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017), (dále jen„ obchodní podmínky elektřiny“), dodávala žalované do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec elektřinu a služby dodávky elektřiny. Za dodávku 0,573 MWh elektřiny a související služby předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované v období od 4. 10. 2017 do 28. 11. 2017 prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve výši 2 404 Kč se lhůtou k úhradě do

31. 12. 2017 a za dodávku 0,704 MWh elektřiny a související služby v období od 29. 11. 2017 do 22. 3. 2018 prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve výši 3 196 Kč se lhůtou k úhradě do 9. 4. 2018. S ohledem na skutečnost, že žalovaná předchůdkyní žalobkyně vyúčtované nedoplatky neuhradila, předchůdkyně žalobkyně dodávku elektřiny a související služby pro žalovanou ukončila. V souvislosti s ukončením dodávky elektřiny a souvisejících služeb vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím faktury číslo upomínky variabilní symbol žalované částky označené jako„ smluvní pokuty“ ve výši 95 Kč a 820 Kč.

Dále předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy číslo ze dne 5. 9. 2017, za jejíž součást byl rovněž označen„ Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny anonymizováno – plyn“ (účinný od 1. 1. 2012) a Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu (pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017), (dále jen„ obchodní podmínky plynu“), dodávala žalované do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec, plyn a poskytovala služby dodávky plynu. Za dodávku

0, 03116 MWh plynu a souvisejících služeb v období od 30. 10. 2017 do 6. 12. 2017 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně žalované prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve

výši 160 Kč se lhůtou k úhradě do 27. 12. 2017 a za dodávku 0, 25958 MWh plynu a souvisejících služeb v období od 7. 12. 2017 do 26. 3. 2018 prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve výši 723 Kč se lhůtou k úhradě do 23. 4. 2018. S ohledem na skutečnost, že žalovaná předchůdkyní žalobkyně vyúčtované nedoplatky neuhradila, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím upomínky variabilní symbol žalované částku označenou jako„ smluvní pokuta“ ve výši 95 Kč.

Na základě smlouvy ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní převedla dne 29. 10. 2020 předchůdkyně žalobkyně právo požadovat po žalované uhrazení výše uvedených částek na žalobkyni.

Předžalobní upomínkou ze dne 5. 11. 2020, odeslanou žalované prostřednictvím poštovních služeb téhož dne, byla žalovaná zástupcem žalobkyně opětovně vyzvána k úhradě výše uvedených částek. Žalovaná nijak nezpochybnila správnost shora specifikovaných vyúčtování učiněných předchůdkyní žalobkyně, ani nerozporovala skutečnost, že tyto částky dosud nebyly uhrazeny.

Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení , (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle , 2 , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. ve výši podle nařízení vlády

č. , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o

8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byly postoupeny předmětné pohledávky předchůdkyně žalobkyně, soud na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě částečně vyhověl. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. V rámci předmětných závazků vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a plynem a žalovaná jako zákazník. Smlouvy byly uzavřeny na dobu 36 měsíců s možností jejich prolongace. Uzavřenými smlouvami se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat žalované elektřinu a plyn a s těmito dodávkami související služby a žalovaná se zavázala dodanou elektřinu a plyn a s jejich dodávkou spojené sjednané služby převzít a zaplatit řádně a včas předchůdkyní žalobkyně a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu, a to formou záloh a vyúčtování. Datum splatnosti vyúčtované ceny bylo, v souladu se smluvním ujednáním, určeno datem uvedeným v příslušném vyúčtování či plánu záloh. Předchůdkyně žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu a plyn do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování dodané elektřiny a plynu jednotlivými fakturami. Naopak žalovaná svoje základní povinnosti vyplývající pro ni z tohoto smluvního vztahu, a to zaplatit za dodávku elektřiny a související služby cenu 2 404 Kč splatnou dne 13. 12. 2017 a cenu 3 196 Kč splatnou dne

9. 4. 2018 a za dodávku plynu a související služby cenu 160 Kč splatnou dne 27. 12. 2017 a

cenu 723 Kč splatnou dne 23. 4. 2018, nesplnila. Jelikož žalovaná svůj dluh dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 404 Kč od 14. 12. 2017 do zaplacení a z částky 160 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 3 196 Kč od 10. 4. 2018 do zaplacení, a z částky 723 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení.

Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu částek dvakrát 95 Kč jako poplatků za upomínky žalovanou neuhrazených cen poskytnutého plnění a částky 820 Kč jako poplatku za odpojení soud uvádí, že povinnost hradit uvedené poplatky nebyla v textu předmětných smluv sjednána. Ujednání o povinnosti žalované zaplatit poplatky za upomínky a odpojení bylo uvedeno v obchodních podmínkách elektřiny a plynu předchůdkyně žalobkyně připojených k uzavřeným smlouvám tak, že„ zákazník je povinen uhradit obchodníkovi paušalizované náklady spojené se zasíláním výzev, upomínek apod. ke splnění povinností Zákazníka vyplývajících ze Smlouvy, náklady spojené se zahájením přerušení, přerušením, obnovením nebo ukončením dodávky elektřiny“ a„ zákazník je povinen zaplatit Obchodníkovi smluvní pokutu (…) za každou jednotlivou upomínku jednotlivého porušení povinnosti.“ Výši těchto paušalizovaných poplatků předchůdkyně žalobkyně vyčíslila v samostatném„ Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb skupiny anonymizováno“, a to 95 Kč za„ smluvní pokutu za upomínku“ a 820 Kč za„ smluvní pokutu za odpojení z důvodu neoprávněného odběru“. Z uvedeného tak vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětných poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v předmětných smlouvách, nemůže obstát.

V souvislostí s absencí vyčíslení reálných nákladů a jejich nahrazení paušalizovanými poplatky je třeba uvést, že v tomto případě předmětné paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě, a to za porušení sjednané povinnosti žalované řádně hradit cenu předchůdkyní žalobkyně poskytnutého plnění. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011 sp. zn. ) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Ostatně předchůdkyně žalobkyně v „ Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb skupiny anonymizováno“ tyto poplatky jako smluvní pokuty sama označila. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou či odpojením, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. ).

Dále je třeba připomenout, že žalovaná se v předmětném smluvním vztahu nacházela v postavení spotřebitele. Je sice pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

K uvedenému je třeba doplnit, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. ). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. ).

V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě.

Předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci obchodních podmínek elektřiny a plynu a„ Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb skupiny anonymizováno“ neobsahovaly žádnou konkrétní informaci o poplatcích spojených s prodlením žalované hradit cenu předchůdkyní žalobkyně poskytnutého plnění řádně a včas, jejich výši či specifikaci konkrétních úkonů předchůdkyně žalobkyně, se kterými by měly být tyto poplatky spojeny. V uzavřených smlouvách absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek elektřiny a plynu či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu smluv navíc nevyplývá, zda se ujednání o paušalizovaných poplatcích nachází na jednom či více místech obchodních podmínek elektřiny a plynu či dalších obdobných dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že žalobkyní požadované paušalizované poplatky za zaslání upomínek a odpojení v souhrnné výši 1 010 Kč je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu, a to včetně příslušného úroku z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, zamítnout.

Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s 

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  tak, že soud převážně procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, v celkové výši 1 089 Kč, ke které soud dospěl odečtením úspěchu žalované (13,46 %) od úspěchu žalobkyně (86,54 %) při výsledku 73,08 % z částky

1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením , advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle , d) , (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve

výši 100 Kč podle ustanovení , jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.