Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 172/2020

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Tento rozsudek obsahuje pouze zkrácené odůvodnění podle , neboť odvolání proti němu není přípustné.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze Smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum. Na podkladě smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, v to ve dvou tranších, dne datum částku částka a dne datum částku částka. V bodě 4.1 Smlouvy bylo uvedeno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částka. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než částka, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce. V bodě 5.1 Smlouvy si strany ujednaly, že žalovaná je povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem částka. Dle bodu 5.2 se tento poplatek měl na konci každého kalendářního měsíce stát součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. strany sjednaly, že žalovaná je povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty úrok ve sjednané výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě že se stane celý dluh splatným, je žalovaná povinna zaplatit úrok ve výši 15% ročně, místo sjednaného 20% měsíčně. Od dubna 2020 žalobkyně účtuje úrok ve výši 8% ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí částka. V bodě 6.2 Smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované se splacením dluhu či jeho části, je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Podle bodu 6.3 žalobkyni náleží v případě prodlení s placením dluhu smluvní pokuta ve výši částka za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních tří měsíců prodlení. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši částka (smluvní pokuta byla účtována k datum, datum a k datum). K datu podání žaloby žalobkyně eviduje částečnou úhradu žalované v celkové výši částka, jež byla placena takto: dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka. Dle bodu 6.5 Smlouvy se celý dluh stává splatným a žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila, a je od datum v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne datum, žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok neuznává, neboť jí nejsou známy skutečnosti, na kterých se nárok zakládá. K ústnímu jednání se nedostavila.

4. Žalobkyně se z účasti u soudního jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím bez osobní účasti. V souladu s  bylo proto jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Provedeným dokazováním má soud za prokázané následující skutečnosti. u označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) má soud za prokázané, že jako smluvní strany jsou označeny OPR- právnická osoba jakožto úvěrující, žalovaná jakožto klient, s tím, že předmětem smlouvy je závazek úvěrující poskytnout klientovi na jeho požádání peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až do částka. Podle bodu 4.1 Smlouvy byla žalovaná povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částka. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než částka, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce. Podle bodu 5.1 Smlouvy byla žalovaná povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru. Dle bodu 5.2 se tento poplatek měl na konci každého kalendářního měsíce stát součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. strany sjednaly, že žalovaná je povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty, úrok ve sjednané výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě že se stane celý dluh splatným, je žalovaná povinna zaplatit úrok ve výši 15% ročně, místo sjednaného 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.2 Smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované se splacením dluhu či jeho části, je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Podle bodu 6.3 žalobkyni náleží v případě prodlení s placením dluhu smluvní pokuta ve výši částka za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních tří měsíců prodlení. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, v to ve dvou tranších, dne datum částku částka a dne datum částku částka (výpisy z účtu za únor a srpen 2019). Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila následující částky: dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka (výpisy k revolvingovému úvěru z datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum). Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši částka s příslušenstvím (předžalobní upomínka z datum).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto právním závěrům. Podle (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr s maximálním limitem ve výši částka, který žalovaná čerpala ve dnech datum (částka) a dne datum (částka). Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet včetně úroku ve výši 20% měsíčně (při přepočtu na rok by úrok činil 240% ročně) a to tak, že do konce každého kalendářního měsíce uhradí minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částka. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než částka, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení se splácením jistiny a dalších plateb, které se dle ustanovení smlouvy staly ke konci každého kalendářního měsíce součástí jistiny. Ačkoli žalovaná na splacení svého dluhu uhradila částku částka (tedy částku významně převyšující výši poskytnutého úvěru, s tím, že tuto částku hradila postupně během roku 2019), stále jí dle tvrzení žalobkyně zbývá doplatit částka.

12. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

13. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. a nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. webová adresa), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru částka při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši částka za každou upomínku, pokuta částka v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

14. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru, vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být nepřiměřená částce poskytnuté (popř. části dobrovolně nevrácené), a to přesto, že dlužník v souvislosti s plněním smluvních povinností porušil smluvní povinnost. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši 240 % ročně (tedy úroky výrazně převyšují obvyklé úroky ze spotřebitelských úvěrů (poskytovaných bankami), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň úroky v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. V této souvislosti soud podotýká, že žalovaná si půjčila celkem částku částka (v únoru a srpnu 2019), přičemž ke dni datum již na splacení tohoto dluhu uhradila částka, tedy částku téměř dvojnásobnou a stále téměř částka (bez úroků z prodlení) podle smlouvy dluží. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí ( , ) pro zmíněnou nespravedlivost. Soud si je vědom, že žalobkyně (jako věřitel) předkládala žalované formulářovou smlouvu, která poskytovala minimum možností pro vyjednávání žalovanou jako dlužníka (i proto je významná ochrana slabší strany, tj. žalované jako spotřebitele. Soud si je rovněž vědom, že úvěr dle Smlouvy byl poskytován jako tzv. kontokorentní (tj. opakující se). V rámci testování Smlouvy jako zjevně nespravedlivé (nevyvážené) byly zohledněny i tyto skutečnosti.

15. Další významnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout kontokorentní úvěr, ale zároveň není zřejmé, zda a jakým způsobem posuzovala úvěryschopnost klienta (minimálně uvedené z tvrzení žalobkyně nevyplývá, přičemž díky nepřítomnosti žalobkyně při jednání soud nemohl v tomto ohledu žalobkyni poučit podle ust. , 3 ) V důsledku těchto skutečností (nedostatečného zjištění, zda a jakým způsobem žalobkyně zjišťovala poměry žalované pro splácení úvěru) vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše, do úvah o nespravedlivosti smlouvy, byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. .

16. Soud si je vědom omezení aplikovatelnosti , avšak s ohledem na rozsah smluvních ujednání a jejich komplikovanost (několik druhů postihů za prodlení se splacením, přirůstání dlužných částek k jistině a v tomto důsledku úročení úroků z prodlení i smluvní pokuty úrokem z úvěru), má za to, že jeho použití v daném případě je na místě.

17. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla tedy soudem posouzena jako neplatná, nicméně žalovaná by byla žalobkyni povinna dle ust. vrátit plnění, kterého se jí na základě neplatné smlouvy dostalo. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytla žalobkyni úvěr v celkové výši částka a žalovaná jí na něj zaplatila celkem částku částka, je zřejmé, že žalovaná již žalobkyni vrátila poskytnutou jistinu v plné výši. Jen na okraj soud podotýká, že dluh by bylo možné považovat za splacený i v případě, že by soud shledal za neplatnou jen část smluvního ujednání, a to nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru.

18. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. , podle které náleží náhrada nákladů řízení žalované, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované přitom v řízení vznikly náklady na jeden úkon (písemné podání ve věci samé – odpor), jež soud přiznal ve výši částka podle ust. ve spojení s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).