Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1236/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. září 1998, č.j. -39, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 226 143 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na dodávku plastových oken a dveří a zboží bylo podle smlouvy dodáno. Protože žalobkyně uplatnila námitku pozdní reklamace a soud dovodil, že je důvodná, neboť žalovaný vady dodaného zboží včas žalobkyni neoznámil, u písemné reklamace nebylo doloženo, že by skutečně žalobkyni došla, a navíc vady nebyly ani řádně v reklamaci popsány, soud prvního stupně uzavřel, že právo z ní se stalo nevymahatelné a zavázal žalovaného k zaplacení kupní ceny.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 7. ledna 2004, č.j. -76, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, byť z poněkud jiných důvodů, a zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu. Byť účastníci prohlásili, že kupní smlouvu uzavřela žalobkyně se žalovaným „jako fyzickou osobou“, toto tvrzení považoval za účelové a nevěrohodné, protože se v dané věci jednalo o dodání zboží pro účely podnikání žalovaného (na stavbu penzionu), proto považoval předmětnou kupní smlouvu za smlouvu uzavřenou podle § 409 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.). Odmítl námitku žalobkyně, zpochybňující platnost smlouvy tím, že smlouva není podepsána kupujícím žalovaným, když v záhlaví smlouvy není uveden jako kupující žalovaný, nýbrž obchodní společnost „S.“ bez uvedení identifikačního čísla, vyplývalo-li ze zjištění soudu prvního stupně, že účastníci učinili souhlasné prohlášení o tom, že kupní smlouva byla mezi nimi uzavřena. Odvolací soud poté dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit kupní cenu, plnila-li žalobkyně podle sjednané smlouvy - dodala žalovanému zboží, přičemž přihlédl i k tomu, že proti výši kupní ceny v řízení před soudem prvního stupně žalovaný nic nenamítal. Uzavřel, že žalovaný po celou dobu řízení netvrdil ani neprokázal, že by uplatnil např. nárok na poskytnutí slevy z kupní ceny, popřípadě že by od smlouvy odstoupil, a navíc uplatnění nároku na odstranění vad dodaného zboží nemůže žalovaného zbavit povinnosti zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (účinného od 1. 1. 2001). Důvod dovolání spatřuje v tom, že jej soud zbavil možnosti domáhat se přezkoumání jeho nových právních závěrů, jestliže odvolací soud rozhodl o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně z poněkud jiného důvodu, než soud prvního stupně. Zatímco soud prvního stupně dovodil, že žalovaný řádně neuplatnil vady zboží, odvolací soud vyšel ze závěru, že žalovaný řádně reklamaci uplatnil. Dále dovolatel poukazuje, že odvolací soud rozhodoval v rozporu s a , účinného do 31. 12. 2000, a má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné. Námitku přitom směřuje i k nesprávnému označení žalovaného odvolacím soudem. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „ ”).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) tedy věc projednal podle ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Nepřichází tedy v úvahu dovolatelem uplatněná přípustnost dovolání podle , účinného od 1. 1. 2001.

Po zjištění, že dovolání splňuje obsahové i formální náležitosti vyžadované zákonem, bylo podáno včas a k tomu oprávněným subjektem řádně zastoupeným advokátem ( , , 2 ), se zabýval nejprve přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé , nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil .

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Vady řízení vyjmenované v ustanovení , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ), z obsahu spisu nevyplývají.

Přípustnost dovolání v dané věci není dána ani podle , neboť dovolání směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu a nejedná se ani o případ, kdy soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Přípustnost dovolání v dané věci nelze dovodit ani z a 2 , neboť odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání ve výroku svého rozhodnutí a žalovaný o připuštění dovolání nežádal, čímž nesplnil předpoklad pro postup podle

Za procesní situace, kdy dovolání není přípustné podle , ani podle ustanovení , b) , a ani podle ustanovení a 2 , dovolací soud dovolání žalovaného bez jednání ( ) jako nepřípustné odmítl [ věta prvá, ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když úspěšné žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. února 2006

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu