Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 233/2021-51
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut dne datum úvěr ve výši částka, který byl splatný nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr dosud nesplatil. Žalovaná částka se krom jistiny úvěru ve výši částka skládá i z částky částka představující poplatek za prodloužení termínu splatnosti. Uvedená pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný dosud svůj dluh ani z části neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne datum byla prostřednictvím elektronické komunikace sjednána mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byl žalovanému na jeho bankovní účet vyplacen úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka ve dvou měsíčních splátkách po částka nejpozději do datum /viz smlouva o zápůjčce na č. l. 23-24, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 25-29, formulář pro standardní informace na č. l. 19-21, sdělení právnická osoba na č. l. 36 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické podobě v databázi soudu příjmení, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 22 p. v./. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1 , 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen„ o. s. ř. ”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Nadto soud podotýká, že žalobkyně byla již společně s předvoláním k nařízenému jednání upozorněna a vyzvaná k tomu, nechť se k jednání dostaví připravena tvrdit a prokázat zda a jakým způsobem věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru s tím, že uvedené skutečnosti soud zkoumá z úřední povinnosti.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
8. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Dle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce (která je současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o zápůjčce však nebyla platně sjednána. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013 do datum), bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.
13. V řízení nicméně žalobkyně prokázala, že žalovanému byla vyplacena částka částka, která měla představovat jistinu zápůjčky. V rozsahu této částky se tak žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně coby postupníka, bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni částku částka z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu částky částka představující poplatek za sjednání zápůjčky, soud žalobu zamítl, a to s ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce.
14. Pokud jde o uplatněné příslušenství, tedy o zákonný úrok z prodlení, soud žalobě vyhověl pouze ohledně úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení. Nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení je ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. splatný na výzvu věřitele. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě předžalobní výzvou, avšak nebylo prokázáno, kdy k tomu došlo. Soud proto z hlediska splatnosti bezdůvodného obohacení vyšel až ze skutečnosti, kdy byla žalovanému doručena žaloba v tomto řízení, k čemuž došlo dne datum. Po tomto datu byl dlužník povinen ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. dluh splnit bez zbytečného odkladu. Soud má za to, že přiměřená lhůta k plnění v tomto případě uplynula dne datum a ode dne následujícího je dlužník v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení ve výši částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Byť by žalobkyni v tomto případě podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na datum prvního dne prodlení náležel zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, soud nemohl překročit žalobní petit, v němž žalobkyně žádala toliko zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Ve zbývajícím rozsahu pak bylo příslušenství zamítnuto, neboť nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy, od níž uplatněné nároky žalobkyně dovozovala.
15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 26,61 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,305 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,695 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.