Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 2/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2005, sp. zn. , byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista ve smyslu § 41 odst. 1 tr. zák., dvěma trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle 8 odst. 1 tr. zák. k § 221 odst. 1 tr. zák. a trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista ve smyslu § 41 odst. 1 tr. zák., a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný P. B. odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve fázi odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. 1. 2006, sp. zn. , podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného P. B. o propuštění z vazby na svobodu.

Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, v níž uvádí, že u něj důvody vazby neexistují, že nebyl před rozhodnutím o žádosti o propuštění z vazby soudem vyslechnut a nemohl se tak k věci vyjádřit, čímž došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, a dále, že je pro něj pobyt ve vazbě nevhodný, neboť došlo k přerušení léčby jeho onemocnění, které bylo příčinou páchání trestné činnosti. Ze všech uvedených důvodů navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení vrchního soudu zrušil a propustil ho z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný P. B. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 12. 2004, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. , z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), c) tr. řádu. O důvodnosti vazby obviněného bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody, jehož uložení a výkonu by se na svobodě mohl vyhýbat. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. , odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na osobnostní rysy obviněného, charakter žalované trestné činnosti, stejně jako skutečnost, že se žalovaného jednání měl dopustit v době podmíněného propuštění z předchozího výkonu trestu, je v jeho případě dán i důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci o vazebních důvodech plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného P. B. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Trestní řád nevylučuje, aby rozhodnutí o prodloužení vazby podle § 71 tr. řádu bylo učiněno v neveřejném zasedání. Pokud Vrchní soud v Olomouci před svým rozhodnutím obviněného nevyslechnul, nejde o postup, který by byl v rozporu s ustanovením § 240 tr. řádu, příp. § 242 odst. 2 tr. řádu, § 243 tr. řádu, přičemž odchylný postup Vrchního soudu v Olomouci oproti názoru Ústavního soudu uvedenému v nálezu ze dne 23. března 2004, sp. zn. , o právu obviněného na osobní slyšení před soudem s ohledem na výše uvedené okolnosti odůvodňující další trvání vazby obviněného, nemůže pouze pro tento nedostatek vést ke zrušení napadeného usnesení a vzhledem k uplynutí lhůty podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu k propuštění obviněného z vazby. Obviněný je ve vazbě z důvodu § 67 písm. a), c) tr. řádu a k těmto důvodům vazby v průběhu řízení opakovaně slyšen byl. Pokud se tedy k věci vyjádřil a soudy příslušných stupňů přes toto vyjádření uznaly vazbu za důvodnou, nemůže na důvodech vazby nic změnit ani případné další vyjádření obviněného.

Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. ledna 2006

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera