Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 96/2021-40
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 967,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 398 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 120,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 038 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 388,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 6 388,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku ve výši 4 569,02 Kč, částečně zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 579,65 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 398 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 120,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 038 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 388,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 6 388,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro částku ve výši 4 569,02 Kč, částečně zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 579,65 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 11 967,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela dne 30. 7. 2017 se žalovaným smlouvu zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému prostředky ve výši 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Uvedenou částku převzal žalovaný hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 15 233 Kč, tedy zápůjčku ve výši 8 000 Kč, souhrnný poplatek, tedy celkovou výši poplatků související s poskytnutím půjčky ve výši 7 233 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po částce 254 Kč, poslední splátka ve výši 247 Kč byla stanovena na 24. 5. 2018. příjmení 7 233 Kč se skládá z úroku ve výši 1 431 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, dále poplatku za zpracování ve výši 2 276 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 526 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, poslední platbu provedl dne 24. 4. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalovanému písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 2 033 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 11 967,02 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 388,72 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 578,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 038 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 120,01 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 388,72 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 388,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , soud usnesením ze dne 16. 7. 2021, č. j. 19 C 95/2021 -33, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) se žalovaným dne 30. 3. 2017, v souladu s ní poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po částce 254 Kč s tím, že poslední splátka činí 247 Kč. příjmení 7 233 Kč se dle smlouvy skládá z úroku ve výši 1 431 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 276 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 526 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně, RPSN pak 246,19 %. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 8 000 Kč a vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když řádně nesplácel poskytnuté finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 2 033 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 12. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce.
5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 30. 3. 2017 smlouvu o úvěru, ačkoliv tato byla označena jako smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po částce 254 Kč, a to do 24. 5. 2018. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 8 000 Kč a úroky nazvané jako poplatek související s poskytnutím půjčky ve výši 7 233 Kč, který žalobkyně rozdělila na tři části – úrok, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a nakonec částka za administrativní činnost a komfortní splácení. S ohledem na skutečnost, že tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba dle smlouvy tedy činila 90,41 %, RPSN dle smlouvy činila 246,19 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přijatelný shledal soud nárok na úhradu úroku ve výši 1 431 Kč. Pokud tedy žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 2 033 Kč, uhradil tím část jistiny a soud žalobkyni přiznal nárok na úhradu zbytku jistiny, tedy částky 5 967 Kč, společně s úrokem ve výši 1 431 Kč, celkem tedy částku ve výši 7 398 Kč. Dále soud shledal důvodný nárok žalobkyně na úhradu smluveného úroku ve výši 29 % ročně společně s požadavkem na úhradu zákonného úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku ). Ve zbývajícím rozsahu pro částku ve výši 4 569,02 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, v rozsahu 23,64 %. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě náklady spočívají v již zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. (soud však zavázal žalobkyni k doplatku částky 200 Kč), celkem tedy 1 000 Kč a dále nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 252 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem tedy 2 452 Kč. S ohledem na procento úspěchu žalobkyně činí náhrada nákladů řízení částku 579,65 Kč.
12. Výrok IV. je odůvodněn dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, když soud nevydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tedy doplatit částku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.