Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 23/2020

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovaným: 1. název žalované, IČO

sídlem adresa žalované

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova.

sídlem adresa

2. název žalované, IČO

sídlem adresa žalované a žalované

pro: na určení neplatnosti výpovědi

takto:

I. Návrh na určení, že výpověď ze dne datum daná žalovanou č. 1 a žalovanou č. 2 z nájmu nebytového prostoru jednotky číslo v domě ulice a číslo, k.ú. část obce, obec a číslo je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 2 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

IV. Žalobkyně je povinna vyklidit nebytové prostory číslo o velikosti podlahové plochy 63,90 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu adresa v k.ú. část obce, ulice a číslo, obec a číslo a vyklizené je předat žalované č. 2 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 2 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh na určení, že výpověď ze dne [datum] daná žalovanou č. 1 a žalovanou č. 2 z nájmu nebytového prostoru jednotky [číslo] v domě [ulice a číslo], k.ú. [část obce], [obec a číslo] je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 2 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna vyklidit nebytové prostory [číslo] o velikosti podlahové plochy 63,90 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v k.ú. [část obce], [ulice a číslo], [obec a číslo] a vyklizené je předat žalované č. 2 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna uhradit žalované č. 2 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].</b>

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala určení, že výpověď z nájmu nebytového prostoru je neplatná. V žalobě uvedla, že byla na základě nájemní smlouvy ze dne datum nájemcem nebytového prostoru (jednotky číslo), v domě adresa, k. ú. část obce, obec – 1, o ploše cca výměra nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu. Smlouva o nájmu nebytových prostor byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná č. 1 je výlučným majitelem tohoto nebytového prostoru. Žalovaná č. 2 má svěřenou správu nemovitosti ve vlastnictví obce. Dne datum žalobkyně obdržela výpověď ze dne datum s tím, že žalovaná č. 2 vypovídá smlouvu ve smyslu článku 7 ukončení nájmu, odst. 7.2 smlouvy. Výpovědní doba činí 3 měsíce. Tuto výpověď žalobkyně považuje za neplatnou. Dne datum žalobkyně vznesla námitku proti výpovědi nebytových prostor, na kterou dne datum žalovaná č. 2 reagovala zcela lakonicky že na své výpovědi trvá, a to i přestože je výpověď v rozporu se zákonem. Výpověď byla podána v rozporu se , Sb., (dále jen„ NOZ“). Podle se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle , se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem, vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. V tomto případě se jedná o nájem nemovité věci, tudíž se toto ustanovení na pronájem nemovité věci vztahuje. Podle jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době, má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční, trvá-li nájem po delší dobu než pět let, a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční. Žalovaná č. 2 postupovala v rozporu se zákonem, když udělila zcela nepochopitelně tříměsíční lhůtu ve výpovědi, a to z důvodu, že žalovaná č. 2 má právo vypovědět v šestiměsíční výpovědní době, vzhledem k tomu, že žalovaná č. 2 vypověděla ve lhůtě tříměsíční měla uvést důvod výpovědi, co žalovanou k samotné výpovědi vedlo, což se nestalo. V médiích byla vyvolána vlna nevole, z důvodu prodeje upomínkového předmětu masky, kdy žalovaná sdělovala do médií mylnou informaci, že vypověděla nájemní smlouvu z důvodu porušování předmětu nájmu, což se nestalo. Žalovaná č. 2 zmiňovala zcela nepravdivě a prokazatelně do anonymizováno novin, číslo X ze dne datum, že udělila výpověď právě z důvodu prodeje zmiňované oné masky. Samotná výpověď nesplňuje formální náležitosti. Žalobkyně nebyla poučena o tom, že si může podat námitku proti výpovědi. Žalobkyně se neztotožňuje s odůvodněním výpovědi a cítí se být jako podnikatel pošpiněna tím, že by prodávala upomínkové předměty v rozporu s předmětem nájmu. Tyto masky nakupuje od českého prodejce, který má patent na tyto masky. I přes to všechno byl nucen masku stáhnout z prodeje, což učinil, nespočetně krát byla u žalobkyně kriminální policie, která sdělila, že byla na kontrolu poslána právě žalovanou č. 2, neshledala žádnou trestnou činnost, toto je pouze úsměvné a k politování hodné gesto. Žalobkyně se domnívá, že někdo má evidentně zájem o tento nebytový prostor.

2. Žalovaná č. 1 se k věci vyjádřila svým podáním ze ne datum a uvedla, že ve věci není pasivně legitimována. Dále dle žalované č. 1 nelze žalobě vyhovět, jelikož výpověď je platným právním jednáním. Žalovaná č. 1 je přesvědčena, že není a nemůže být pasivně legitimován v tomto řízení na určení neplatnosti výpovědi, neboť je sice vlastníkem předmětných nebytových prostor, ale správu této jednotky svěřila anonymizována dvě slova obec a číslo, tedy žalované č. 2, a to v souladu se Zákonem HMP a Statutem HMP. Dle ustanovení § 18 odst. 3 písm. d) zákona o HMP může takto žalovaná č. 1 Statutem HMP svěřit městským částem zejména rozhodování o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí. Podle § 17 Statutu HMP vykonávají městské části při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech. Současně je nutné zdůraznit, že podle ustanovení § 3 odst. 2 Zákona o HMP„ městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.“ Vzhledem k tomu, že nebytový prostor byl svěřen žalované číslo do správy, v souladu s výše uvedenými zákonnými a podzákonnými ustanoveními, náleží výlučně jí výkon práv vlastníka. Žalovaná číslo tedy jako pronajímatel byla osobou oprávněnou k podání výpovědi nájmu. Postoj žalované číslo vychází z ustálené soudní praxe, kdy v obdobných sporech soudy vyloučily legitimaci HMP a dovodily výlučnou pasivní legitimaci městské části. Nad rámec výše uvedeného žalovaná číslo uvádí, že žalobě nelze vyhovět, jelikož výpověď je platným právním jednáním. Tvrzení žalobkyně o nemožnosti vypovědět nájemní smlouvu v tříměsíční výpovědní době bez udání důvodů neobstojí. Ustanovení o délce výpovědní doby v případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání je totiž dispozitivní, což ostatně potvrzuje komentářová literatura, tj. že strany si mohou jinak ujednat délku výpovědní doby (delší, kratší, popř. i bez výpovědní doby). Stejně tak mohou strany sjednat, že nemusí být výpověď odůvodněna. Žalovaná číslo žalobkyně platně sjednaly v  2. a 7.3 nájemní smlouvy tříměsíční výpovědní dobu a právo obou stran vypovědět nájemní smlouvu bez udání důvodu. Žalovaná číslo tedy vypověděla nájemní smlouvu platně. Obdobně nedůvodná je námitka, že výpověď nesplňuje formální náležitosti, jelikož žalobkyně nebyla poučena o tom, že proti ní může podat námitky. Tuto náležitost vyžaduje totiž zákon pouze pro výpověď nájmu bytu nebo nájmu domu (číslo odst. 2 příjmení). Pro výpověď nájmu nebytového prostoru, o který se jedná v předmětném případě, takovou náležitost zákon nestanoví, a její absence tak nemůže být důvodem neplatnosti.

3. Žalovaná č. 2 se k věci vyjádřila svým podání ze dne datum a uvedla, že nárok uplatňovaný žalobou zcela neuznává. Učinila nesporným, že jí byla na základě vyhlášky hl. m. Prahy č. hl. m. obec svěřena správa předmětného nebytového prostoru. Dále, že uzavřela jakožto pronajímatel se žalobkyní jakožto nájemcem dne datum smlouvu o nájmu nebytového prostoru č. N - číslo, ve znění dodatku číslo číslo to na dobu neurčitou. Dále písemností číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vypověděla žalobkyni v tříměsíční výpovědní době nájem nebytového prostoru, a to v souladu s  „ Ukončení nájmu“ odst. 7.2 nájemní smlouvy, a že výpověď byla žalobkyni doručena dne datum. Dne datum uplatnila žalobkyně u žalované námitku proti výpovědi, a že na tuto reagovala žalovaná písemností číslo jednací ze dne datum rozhodnutí s tím, že na výpovědi trvá. Ke sporným tvrzením uvedla, že pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaná nepostupovala v souladu s  , když nájem nebytového prostoru vypověděla v rozporu s ust. , pak žalovaná poukazuje na fakt, že aplikaci tohoto ustanovení lze vyloučit smluvní úpravou všech aspektů skončení nájmu nebytového prostoru výpovědí. Úprava nájmu prostoru sloužícího k podnikání obsažená v  je úpravou dispozitivní, což ve svém důsledku znamená, že smluvní strany se při sjednávání svých práv a povinností mohou v nájemní smlouvě od těchto ustanovení odchýlit. Žalovaná a žalobkyně si v nájemní smlouvě sjednaly způsob skončení nájmu výpovědí, a to konkrétně v  . 2 a 7. 3, v nichž byla dohodnuta forma výpovědi, délka výpovědní doby, začátek běhu výpovědní doby i to, že nájem nebytového prostoru lze vypovědět bez udání důvodu. Žalovaná je toho názoru, že výpověď všechny tyto dohodnuté náležitosti obsahuje a je s nimi plně v souladu. Pokud jde o argument žalobkyně, že ji žalovaná nepoučila o jejím právu vznést proti výpovědi námitky, pak žalovaná uvádí, že tuto povinnost jí žádný zákon, ani , neukládá.

4. Žalovaná podáním ze dne datum učinila rovněž vzájemní návrh na vyklizení předmětného nebytového prostoru, neboť z důkazů a tvrzení vyplývá, že nájem nebytového prostoru skončil uplynutím výpovědní doby dne anonymizována dvě slova a následné užívání nebytového prostoru žalobkyní je užíváním neoprávněným, neboť žalobkyně užívá nebytový prostor bez právního důvodu (titulu).

5. Soud k věci provedl následující dokazování:

6. Z informace o jednotce z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jednotka číslo v k.ú. část obce, anonymizováno číslo v budově adresa je ve vlastnictví žalované č. 1 a svěřená správa nemovitosti je dána žalované č. 2.

7. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor číslo anonymizováno číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou č. 2 jako pronajímatelem a právnická osoba, anonymizováno jako nájemcem bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je nájem jednotky číslo v domě adresa, k. ú. část obce, obec – anonymizováno, o ploše cca výměra nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu. Dle bodu 3. 3. Smlouvy je nájemce oprávněn užívat nebytový prostor v souladu se svým podnikatelským záměrem a se sjednaným předmětem podnikání., a to výhradně za účelem provozování prodejny značkového módního oblečení a doplňků zn.„ příjmení“. Dle bodu 4. 1. smlouvy za užívání předmětu nájmu podle smlouvy se sjednává nájemné, jehož výše je určena dohodou smluvních stran a činí částka ročně. Dle bodu 6. 1. smlouvy se nájemní vztah sjednává na dobu neurčitou. Dle bodu 7.1 smlouvy nájemní vztah skončí a) písemnou dohodou smluvních stran, b) písemnou výpovědí, c) zánikem pronajímatele nebo nájemce, d) zánikem nebytového prostor, e) odstoupením pronajímatele od smlouvy. Dle bodu 7. 2 smlouvy je pronajímatel i nájemce oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu. Dle bodu 7. 3 smlouvy je výpovědní lhůta pro obě smluvní strany 3 měsíce a začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně.

8. Z dodatku č. anonymizováno číslo ze dne datum uzavřeného mezi žalovanou č. 2 jako pronajímatelem a společností právnická osoba jako nájemcem bylo zjištěno, že pronajímatel bere na vědomí, že došlo ke změně v označení nájemce na právnická osoba Z dodatku č. anonymizováno číslo ze dne datum uzavřeného mezi žalovanou č. 2 jako pronajímatelem a společností právnická osoba jako nájemcem bylo zjištěno, že pronajímatel bere na vědomí, že došlo ke změně v označení nájemce, kdy jeho nové označení je právnická osoba.

9. Z usnesení č. anonymizována dvě slova části obec a číslo ze dne datum vyplývá, že jméno městské části se rozhodla udělit výpověď z nájmu nebytové jednotky číslo v 1. nadzemním podlaží domu adresa, k.ú. část obce, ulice a číslo, obec a číslo nájemci právnická osoba.

10. Z výpovědi z nájmu z nebytových prostor číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a připojené doručenky soud zjistil, že žalovaná č. 2 doručila žalobkyni výpověď z nájmu nebytového prostoru jednotky číslo o ploše výměra nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu na část obce, obec a číslo, ulice a číslo. Výpověď je dávána ve smyslu čl. 7 odst. 7. 2. Smlouvy o nájmu a výpovědní doba činí 3 měsíce. Zároveň z výpovědi vyplývá, že žalovaná číslo informovala žalobkyni, že po uplynutí výpovědní doby je povinna nebytový prostor vyklidit.

11. Z námitky proti výpovědi nájmu nebytových prostor ze dne datum vyplývá, že žalobkyně s podanou výpovědí nesouhlasí a zároveň uvádí, že byla podána v rozporu s  . Z dopisu žalované číslo žalobkyni dne datum vyplývá, že žalovaná č. 2 na podané výpovědi trvá.

12. Z novinového článku„ Hitler k nám nesmí, to už je lepší Fantomas“ uveřejněného ve anonymizována dvě slova je patrné, že za výlohou obchodu je maska Hitlera a v článku se podává, že provozovatel obchodu tvrdil, že účelem pronájmu je prodej předmětů představujících tradiční pražskou a českou kulturu či výrobků chráněných dílen a teď tento prodejce v anonymizováno ulici posloužil jako odstrašující příklad pro ostatní. obec mu za prodej masky Hitlera dala výpověď ke konci roku.

13. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

14. Dle ustanovení (dále jen„ NOZ“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

15. Dle ustanovení nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Dle ustanovení jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

17. Dle ustanovení vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

18. Dle ustanovení vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby a uplatněných námitek proti výpovědi. K tomu soud uvádí, že žalovaná č. 2 udělila žalobkyni výpověď z nájmu nebytových prostor dne datum a žalobkyně si již dne datum podala proti výpovědi námitky, jednoměsíční lhůta tak byla splněna. Žalovaná č. 2 na základě námitek žalobkyně nevzala výpověď z nájmu nebytových prostor zpět a žalobkyně podala dne datum žalobu k soudu. Byla tedy splněna i dvouměsíční lhůta stanovená v ustanovení . K námitce žalobkyně, že výpověď z nájmu nebytových prostor není po formální stránce v souladu se zákonem, když neobsahuje poučení, že je možno si podat proti výpovědi námitky, neobstojí, neboť tuto povinnost neukládá. Nadto je patrné, že žalobkyně si řádné námitky proti výpovědi podala.

20. Poté se již soud zabýval meritem věci a došel k závěru, že žaloba na určení neplatnosti výpovědi nebyla podána důvodně. Ve vztahu k žalované č. 1 soud sdílí právní názor žalované č. 1 i žalované č. 2, že pasivně legitimována je ve věci pouze žalovaná č. 2. Podle § 17 Statutu HMP vykonávají městské části při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech. Vzhledem k tomu, že žalovaná č. 1 svěřila nakládání s nebytovým prostorem žalované č. 2, jak ostatně vyplývá i z informace o jednotce zapsané v katastru nemovitostí, není a nemůže být ve věci pasivně legitimována žalovaná č. 1. Žaloba vůči žalované č. 1 tak byla zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní legitimace na její straně.

21. Ve vztahu k žalované č. 2 pak soud došel k následujícím závěrům. Pro nájem prostoru sloužícího k podnikání se vedle obecné úpravy o nájmu použijí navíc ještě ustanovení až 2315 . Právní úprava nájmu prostoru sloužícího k podnikání i v zůstává dispozitivní, strany si mohou ujednat výpovědní důvody i lhůty odlišné od zákona. Pro nájem na dobu neurčitou je typické, že je možné jej vypovědět kdykoli a bez udání důvodu (resp. z jakéhokoli důvodu), nebo ze zákonem stanoveného důvodu. Smluvní strany si tedy mohou omezit možnost výpovědi nájmu na dobu neurčitou a vázat ji pouze na sjednané důvody. Rovněž si mohou jinak ujednat délku výpovědní doby (delší, kratší, popř. i bez výpovědní doby), popř. její běh. Jedná se tedy o dispozitivní ustanovení. Soud v tomto odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ze dne 29. 1. 2020, kde Nejvyšší soud ČR uvedl, že„ celá úprava nájmu prostoru sloužícího k podnikání je úpravou dispozitivní (smysl ani účel těchto ustanovení nevyžaduje, aby šlo o úpravu kogentní). Platí to nepochybně i o ustanovení upravujícím délku výpovědní doby z nájmu sjednaného na dobu neurčitou. Není přitom významné, že si jinak práva a povinnosti strany upravily již před účinností NOZ“.

22. Vzhledem k výše uvedenému, tedy, že celá úprava nájemného prostoru sloužící k podnikání je dispozitivní povahy, mohli si účastníci platně sjednat jinou výpovědní dobu, než která je v zákoně uvedena. Výpověď, kterou tedy žalovaná č. 2 dala žalobkyni bez uvedení důvodu s uvedením 3 měsíční výpovědní doby s odkazem na ustanovení nájemní smlouvy, považuje soud za platnou. Strany sporu, tedy žalovaná č. 2 a žalobkyně si v nájemní smlouvě sjednaly, že v bodě 7. 2, je pronajímatel i nájemce oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu. Z této nájemní smlouvy byla dána žalobkyni výpověď z nájmu dne datum, když v této výpovědi byla s odkazem na sjednanou nájemní smlouvu uvedena tříměsíční výpovědní lhůta, přičemž zde soud předesílá, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena za účinnosti obč. zák. (dále jen obč. zák.), tento nájemní vztah trvá i za účinnosti a proto soud s odkazem na posuzuje nájemní vztah dle , který nabyl účinnosti datum. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavřel, že výpověď je oprávněná, soud neshledal, že by mezi účastníky sjednaná výpovědní doba ve výši 3 měsíců byla v rozporu se zákonem, neboť je na vůli stran, jakou délku výpovědní doby si sjednají a pokud účastníci svobodně projevili vůli sjednat výpovědní dobu v délce 3 měsíců, pak takovéto ujednání shledává soud za platné. Soud tedy neshledal, že by smlouva o nájmu nebytových prostor byla neplatná, a to ani v části, která upravuje způsob ukončení nájemní smlouvy, tj. v  . Vzhledem k uvedenému, soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná č. 2 v podání ze dne datum uplatnila vzájemný návrh o vyklizení nemovitosti, zabýval se soud i tímto návrhem. Přitom dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že vzájemný návrh žalované č. 2 je důvodný, neboť soud, tak jak je uvedeno shora, posoudil výpověď z nájmu předmětných nebytových prostor za platnou a v době rozhodování soudu žalobkyně stále předmětné prostory užívala, nevyklidila je, nepředala je žalované. Žalobkyně tedy užívá předmětné nebytové prostory bez právního důvodu, a proto jí soud uložil povinnost tyto nebytové prostory vyklidit s odkazem na § 1042 o.z. tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na výrok I., a to pokud jde o neplatnost výpovědi z nájmu nebytových prostor podle ustanovení tak, že je žalobkyně povinna do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované č. 1 na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok II.) a žalované č. 2 na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok III).

25. Ačkoliv byla žalovaná č. 1 právně zastoupena advokátem, soud nepřiznal žalované č. 1 náhradu nákladů za právní zastoupení, když podle ustálené judikatury lze u žalované presumovat existenci dostatečného personálního i materiálního vybavení a zabezpečení ke kvalifikovanému hájení svých práv. Soud nepřisvědčil žalované č. 1, že důvodem pro přiznání odměny za právní zastoupení je rozhodování o složité právní otázce pasivní legitimace. Soud proto zavázal žalobkyni k zaplacení nákladů řízení žalovanému č. 1 v celkové výši částka podle ustanovení , dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle , a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, a to za 3 úkony (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum a účast na soudním jednání dne datum). Ve vztahu k žalované č. 2 zavázal žalobkyni k zaplacení nákladů řízení rovněž v celkové výši částka podle ustanovení za tři úkony (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na soudním jednání dne datum). Jako platební místo soud určil přímo žalované, když v souvislosti se zastoupením žalované č. 1 a nebylo žalované přiznáno ničeho.

26. O nákladech řízení ohledně vzájemného návrhu žalované č. 2 soud rozhodoval ve smyslu ust. tak, že úspěšné žalované č. 2 přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Proto soud rozhodl, jak ve výroku č. V. uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.