Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 162/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 934 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplatit částku ve výši 12 734 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 669,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 922,47 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 960,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 519,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 641,77 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 641,77 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do 17. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 799,99 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplatit částku ve výši 12 734 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 669,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 922,47 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 960,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 519,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 641,77 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 641,77 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do 17. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 799,99 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 20 934 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 28. 1. 2016 s žalovaným smlouvu o půjčce číslo. Na základě výše uvedené smlouvy tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč počínaje 4. 2. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 3. 2017. Na shora uvedený dluh žalovaný uhradil celkem 4 800 Kč, poslední platba byla uskutečněna dne 25. 8. 2016. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 9. 11. 2015 smlouvu o půjčce číslo. Na základě výše uvedené smlouvy tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 728 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 215 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 301 Kč počínaje 16. 11. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 9. 2016. Na výše uvedený dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši 8 379 Kč. Před uzavřením výše uvedených smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalovaného. Ten byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že ze smluv plyne, že žalovaný prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku a dále, že je schopen splácet předmětnou půjčku. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 23. 6. 2021, č.j. -16, nechť soudu. uvede, jakým konkrétním způsobem splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, nechť soudu předloží konkrétní y, ze kterých úvěryschopnost posuzovala a na které odkazuje v zákaznické kartě. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 1. 7. 2021 uvedla stejné skutečnosti jako v již podané žalobě. Upozornila na existenci judikatury, podle které je dostatečné ověřit informace uváděné klientem pouze nahlédnutím do příslušných listin. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ani sama žalobkyně nedisponuje kopiemi dokladů žalovaného, neboť uvedené dokumenty předkládá žalovaný pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Na základě uvedených skutečností tedy právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným (sama žalobkyně uvedla, že jinými důkazy nedisponuje). Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

6. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

7. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným byla dne 28. 1. 2016 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se pak zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč počínaje 4. 2. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 3. 2017. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník (žalovaný) prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a dále, že je schopen splácet předmětnou půjčku.

8. Z karty zákazníka ke smlouvě o půjčce číslo bylo zjištěno, že žalovaný má středoškolské vzdělání. Je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný žije se svoji matkou. Pracuje jako ostraha na hlavní pracovní poměr, pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Čistý měsíční příjem žalovaného činní 12 500 Kč, jeho výdaje činní celkem 8 660 Kč měsíčně a skládají se z nájmu ve výši 1 000 Kč, výdajů na domácnost ve výši 5 000 Kč, ostatních nákladů ve výši 1 300 Kč a dále žalovaný splácí úvěr ve výši 1 260 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti pak měla právní předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní a nájemní smlouvy a z výplatních pásek.

9. Ze smlouvy o půjčce číslo podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným byla dne 9. 11. 2015 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se pak zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 728 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 215 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 301 Kč počínaje 16. 11. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 9. 2016. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník (žalovaný) prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a dále, že je schopen splácet předmětnou půjčku.

10. Z karty zákazníka ke smlouvě o půjčce číslo bylo zjištěno, že žalovaný má středoškolské vzdělání. Je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost (rok narození 2002). Žalovaný žije v nájmu. Pracuje jako strážný na hlavní pracovní poměr, pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Čistý měsíční příjem žalovaného činní 11 500 Kč, jeho výdaje činní celkem 6 550 Kč měsíčně a skládají se z nájmu ve výši 1 000 Kč, výdajů na domácnost ve výši 4 000 Kč, výdajů na telefon ve výši 900 Kč a dále žalovaný splácí úvěr ve výši 1 250 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti pak měla právní předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní a nájemní smlouvy a z výplatních pásek.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, z podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl odeslán dne 7. 1. 2020. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť ji uvedený dluh uhradí do 10 dní ode dne obdržení dopisu.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2021 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že byl žalovaný předžalobně upomenuta.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčkách, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že ji sám žalovaný ve smlouvě potvrdil, že je schopný řádně a včas půjčku splatit. Žalovaný je rozvedený a žije v nájmu, který hradí měsíčně ve výši 1 000 Kč. Má jedno nezaopatřené dítě. Pracuje na hlavní pracovní poměr jako ostraha. Jeho měsíční příjem činil 12 500 Kč (v listopadu 2015 pak 11 500 Kč). V době uzavírání smlouvy v listopadu 2015 činily výdaje žalovaného částku 6 550 Kč měsíčně, v lednu 2016 činily částku 8 660 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalovanému odeslán dne 7. 1. 2020. Současně byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 10 dní ode dne doručení výzvy. Žalovaný byl vyzván i předžalobně, ničeho však neuhradil.

14. Při právním posouzení soud vycházel z , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění do 30. 11. 2016 (dále také„ zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

20. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil.

21. Podle 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 věta prvá o.z,, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak

23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 7 200 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smluv o půjčce. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru (ve smyslu § 1 uvedeného zákona je za spotřebitelský úvěr považovaná i smlouva o půjčce) neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posuzovala bonitu žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů žalovaného, které uvedla v zákaznické kartě. Zde je uvedeno, že žalovaný pracuje na plný úvazek s příjmem ve výši 12 500 Kč (v listopadu 2015 ve výši 11 500 Kč). Uvedené si právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit z výplatních pásek a pracovní smlouvy, nicméně tyto y žalobkyně soudu na výzvu nedoložila. Uvedla, že předmětnými listinami nedisponuje ani žalobkyně, ani právní předchůdkyně žalobkyně. Soud tedy nemohl uvedené skutečnosti ověřit. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný má jednu vyživovací povinnosti. Je rozvedená a bydlí v nájemním bydlení. Žalovaný hradí na nájem 1 000 Kč měsíčně, výdaje na domácnost činní 5 000 Kč měsíčně (v listopadu 2015 4 000 Kč) a na alimenty hradí 1 300 Kč měsíčně. Výdaje tak činní celkem částku 8 660 Kč. Soud podotýká, že nájemné ve výši 1 000 Kč je nepřiměřeně nízké s ohledem na výši nájemného v daném místě a čase, které je mnohonásobně vyšší. V daném případě žalobkyně nepředložila na výzvu soudu nájemní smlouvu, ze které ověřovala výši nájemného. Sama uvedla, že tímto důkazem nedisponuje. K tomu soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně například nikterak nelustrovala žalovaného v registru dlužníků. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má tak za to, že právní předchůdkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru.

24. S ohledem na to, že bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den podpisu smluv částku ve výši 12 000 Kč a ve výši 8 000 Kč, na základě neplatných smluv o půjčce, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Na druhou stranu žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil na dluh ve výši 12 000 Kč částku ve výši 4 800 Kč a na dluh ve výši 8 000 Kč částku ve výši 8 379 Kč, žaloba je tak důvodná co do částky 7 200 Kč. Žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném výše uvedenou částku, když předmětné pohledávky byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu a násl. o.z. Soud proto vyhověl požadavku žalobkyně pouze částečně, a to co do částky ve výši 7 200 Kč. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení z této částky, a to za období od 18. 1. 2020 do zaplacení podle o.z. ve výši dle Žalobkyně požadovala úrok z prodlení za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení v zákonné výši, avšak vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu poprvé dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalovanému odeslán dne 7. 1. 2020. V dopise pak žalobkyně stanovila 10 denní lhůtu k zaplacení, která uplynula dne 17. 1. 2020. Žalovaný se proto dostal do prodlení se zaplacením dluhu až 18. 1. 2020, v tuto dobu byl zákonný úrok z prodlení ve výši 10 %, proto jej soud přiznal v této výši. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

25. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smluv o půjčce, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních poplatků a k nim požadovaného úroku z prodlení a úroku) žalobu zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když by sice žalovaný měl právo na náhradu 31,20 % svých nákladů, když žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení (tj. úspěch ve výši 34,40 %) a neúspěšná co do částky ve výši 12 734 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 669,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 922,47 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 960,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 519,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 641,77 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 641,77 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do 17. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 799,99 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, (tj. neúspěch ve výši 65,6 %), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z nich, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).