Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
9EFAB4DED1CAF2E4C1257A4E00694EBB.html
HTML · 12.68 KB
No categories available
25 Cdo 2726/2005
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 6. 2002, č. j. 21 C 172/2001 -31, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení elektropanelu GLM 5 HPE nebo úhrady částky 15. 000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 11.7.2001, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 9. 2004, č. j. 47 Co 275/2002 -50, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, v němž namítá, že soudy obou stupňů nesprávně vyhodnotily provedené důkazy. Uvádí, že pro žalovaného prováděl opravu kotle v několika etapách, tyto jednotlivé činnosti tvořily jeden opravárenský úkon a nelze tedy celý průběh opravy rozdělovat na jednotlivé úkony, jak to činí odvolací soud. Oprava nebyla dokončena, proto žalovaný nebyl oprávněn disponovat s vymontovanou součástkou, kterou vyhodil, a žalobce ji byl pak nucen koupit. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání není důvodné, soudy obou stupňů rozhodly věcně správně a námitky uvedené v dovolání jsou právně nevýznamné. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je částka 15. 000,- Kč, což je částka nižší než limit 20. 000,- Kč pro přípustnost dovolání, je dovolání žalobce pochybné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř.
Podle ust. § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci elektropanel GLM 5 HPE nebo uhradit mu částku 15. 000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 11.7.2004, zamítnuta. Předmětem řízení před odvolacím soudem tak byl občanskoprávní nárok žalobce proti žalovanému ve výši 15.000,- Kč. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243b odst. 5 , věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5 , věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za 1 úkon v částce 1.687,50,- Kč (odměna z částky určené podle § 2 a § 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , vypočítaná podle ust. § 10 odst. 3 a § 3 odst. 1 bod 5 . vyhlášky a snížená na polovinu podle § 14 odst. 1 a poté podle § 18 odst. 1 vyhlášky) a náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 75,- Kč. Žalovanému tak vznikly náklady v celkové výši 1.762,50,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2006
JUDr. Marta Škárová, v.r.
předsedkyně senátu